Ennio Morricone, jeden z nejznámějších a nejvlivnějších hudebních skladatelů současnosti, vypráví svůj životní příběh v jednom dlouhém rozhovoru s Alessandrem de Rosou. Společně se zamýšlí a rekapitulují Mistrův život, komentují vývoj dnešní hudby, důvody, které vedly k jeho mezinárodnímu uznání a glosují autorovy myšlenky v širších historických, společenských a kulturních souvislostech.

Část knihy je věnována svědectvím významných lidí, se kterými Mistr spolupracoval – například Clint Eastwood, Fedérico Fellini, Sergio Leone, Pier Paolo Pasolini, Quentin Tarantino, Brian De Palma a mnozí další.

Tato kniha vznikala mnoho let při setkáních Ennia Morriconeho s mladým skladatelem Alessandrem De Rosou. Jde o hluboký dialog, který je však zároveň jasný a přesný. Týká se života, hudby a všech zázračných a nepředvídatelných způsobů, jakým se navzájem prolínají a ovlivňují.

Morricone detailně líčí svou životní a profesní dráhu: roky studia na konzervatoři, začátek profesionální kariéry u RAI a RCA, pro něž napsal a zaranžoval mnoho úspěšných písní – třeba Se telefonando , kterou proslavila zpěvačka Mina –, spolupráci s nejvýznamnějšími italskými i zahraničními režiséry od Sergia Leoneho a Piera Paola Pasoliniho přes Bernarda Bertolucciho a Salvatora Tornatoreho až k Brianu Palmovi, Pedru Almodóvarovi a Quentinu Tarantinovi.

Zdroj: knihyomega.cz

V knize, z níž se zatočí hlava všem milovníkům hudby a umění, mistr poprvé otevře dveře do své tvůrčí dílny a představí čtenáři ideje, které jsou jádrem jeho hudebního smýšlení a dělají z něj jednoho z nejgeniálnějších skladatelů naší doby.

„Někdy se mi stává, že dostanu hudební nápad ve snu.
Pokud přijde v polospánku a mně se podaří ho zachytit,
hned po probuzení si ho zapíšu. Už mnoho let mám
na nočním stolku jak notový, tak prázdný bílý papír.
Hudební nápady jsou různé,
některé se dají zapsat do notové osnovy, jiné ne.“

 

Na stránkách této knihy se odvíjí dialog, který propojuje biografické údaje s muzikologickou úvahou, či příhody ze života s technickým vysvětlením: „Je zajímavé sledovat a zkoumat vlastní život prostřednictvím autobiografie. Popravdě jsem si nikdy nemyslel, že někdy něco podobného uskutečním. Nedávno jsem však poznal Alessandra. Náš společný projekt se vyvíjel tak postupně a spontánně, že jsem si ani neuvědomoval, jak jsem se pomalu nořil do minulosti. Dnes mohu říci, že už pohlížím jinak na některé věci, na ty, které se v průběhu života obvykle odehrají a skončí, aniž by byl čas je analyzovat a porovnávat.“

„Snad toto dlouhé zkoumání, dlouhé přemítání,
bylo v současném bodě mého života důležité, či dokonce nezbytné.
A navíc, jak jsem zjistil, oživit si vzpomínky nepřináší
jen melancholické pocity z okamžiků v životě,
které jsou stejně prchavé jako čas, ale také pohled dopředu,
uvědomění si, že jsem ještě stále na světě a kdoví,
co všechno se ještě může stát.“
-reklama-