Historie Hollywoodu je plná nepovedených nebo problematických projektů, avšak žádný z nich se nemůže srovnávat s až mytickým projektem Terryho Gilliama.

Je tomu vskutku tak. Po tolika letech, nespočtu pokusech, zástupu peripetií, jejichž seznam by zaplnil stejný počet stránek jako Cervantesova kniha, dorazil na plátna kin film, v jehož vznik a úspěšné dokončení již nikdo nedoufal. Jen bláhově věřil. Právě o tom totiž celý snímek je, o bláhovosti, ideálech, snech a jejich konfrontaci s krutou realitou. Sám tvůrce, geniální režisér a scénárista, Terry Gilliam, o tom ví své. Stačí se podívat na hodinu a půl dlouhý dokument Ztracen v La Mancha (2002), který sleduje osud prvního pořádného pokusu o odvyprávění Gilliamova scénáře.

-reklama-


Původně byl do role Dona obsazen Jean Rochefort a Sancha hrál Johnny Depp.
Zdroj: imdb.com

Pokud totiž nejste obeznámeni pestrou a mnohdy trudnou historií Muže, který zabil Dona Quijota, opravdu stojí za to shlédnout dokument největšího fiaska režisérovy kariéry. V něm totiž uvidíte nejenom sérii všech myslitelných i nemyslitelných katastrof, které mohou natáčení jakéhokoliv filmu postihnout, ale hlavně lásku. Lásku, kterou Terry Gilliam chová k Cervantesově knižní předloze – Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha. Gilliamova cesta totiž byla všechno možné, jen ne lehká.

Ztracet v La Mancha, aneb co dělat, když se vám nad placem prohánějí stíhačky?
Zdroj: docreservoir.com

Navíc když shlédnete dokument, uvidíte i paralelu mezi Donem Quijotem a režisérem. Oba dva jsou starší muži, kteří žijí svými sny a vidí svět jinak než ostatní. Přitom každý z nich bojuje svůj souboj s větrnými mlýny. Na rozdíl od rytíře Gilliam svůj vyhrál.
Vyhrál ho ovšem jen pro někoho, protože stejně jako spousta dalších jeho filmů (ať už jako člena Monty Python, nebo ne) je přesně takový, osobitý, kouzelný, snový, idealistický, jiný. To ovšem nemusí sednout každému, protože stejně jako perspektiva celého filmu, je to od první do poslední scény čistokrevný film Terryho Gilliama.

Do Tobyho dal Terry Gilliam velký kus sebe.
Zdroj: imdb.com

Tento fakt vysvětluje ony rozhořčené a zklamané ohlasy, jichž bylo v poslední době docela dost. On to totiž je film průměrný, na čemž má hlavně zásluhu četné přepisování scénáře vedoucí k na první pohled překombinovanému ději. Ústřední myšlenka konfrontace snů a reality zůstává po celý film silná, avšak zbytek je mnohdy nesouvislý a ztrácí se pod nánosy přepisů. Jak už jsem řekl, v tom tkví hlavní jádro rozporuplnosti Muže, který zabil Dona Quijota. Ne každému tahle perspektiva sedne.

Don Quijote, muž kterému jsou vyhrazena všechna nebezpečenství.
Zdroj: imdb.com

Poselství filmu je ošidné, protože jak je vidět v Ztracen v La Mancha, mnoho se změnilo od původního scénáře. Avšak dalo by se interpretovat asi takto – sny a utíkání do nich mimo realitu není špatné a ideály, naděje a optimismus vrací realitě trochu na jejím ztraceném šarmu a kouzelnosti. Pro ty, kteří se s touto myšlenkou ztotožní, bude film úžasný zážitek, pro ty, kterým není vlastní, to bude průměrný film o ztracených ideálech a jednom starém bláznovi na bizarní cestě.

Joana Ribeiro je nejen krásná, ale i herecky talentovaná a společně s Gilliamem navštívila letošní ročník MFF Karlovy Vary.
Zdroj: imdb.com

Celé se to točí okolo režiséra Tobyho (Adam Driver), který ve Španělsku točí velkorozpočtový snímek o Donu Quijotovi. Ten je typickým příkladem nadějného tvůrce, kterého semlela kola zábavního průmyslu a stal se jen dělníkem, který už ke své práci nic necítí. Potom si ale vzpomene na absolventský snímek, co zde točil před mnoha lety jako student. Vydá se zpět do vesnice, kde nabral většinu herců a kde se velká část filmu odehrávala. Tam narazí na Javiera (Jonathan Pryce). Ten v tom filmu hrál Dona Quijota a jak se Toby dozvídá, uvěřil, že jím i je a stále je o tom přesvědčen. Mezitím se Toby stihne zaplést s producentovou ženou, policií a bizarní cesta může začít.

V postavě trefně nazvané jen „The Boss“ by se našel nejeden Hollywoodský producent.
Zdroj: imdb.com

Byť je film inspirovaný Cervantesovou knihou, hlavní postavou a i nejlepší postavou je právě Toby. Není proto překvapením, že stejně jako celý film, je právě mladý režisér z velké části parafrází Gilliama samotného. Jeho vztah s pomateným staříkem je to, co z největší části táhne film kupředu v jeho nelineární narativní formě, kde se mísí realita se sny a iluzemi. Do toho se Terry Gilliam stihl vyjádřit k mnoha problémům moderní společnosti (od Trumpa přes oligarchy, Putina, vytrácení rytířství a snů ze světa, všemocnou vládu peněz, až po zaprodání umění, sebe i duše čemukoliv). Ovšem vyjadřuje se k tomu po svém, což znamená bizarně, avšak kouzelně, skrze symbolismus, parafráze, odkazy, či přímá jmenování. Všechny postavy dokonale odpovídají svým představitelům od producentského hrabivce Stellana Skarsgårda, jeho sexy ženy Jacqui (Olga Kurylenko), přes démonického zlouna Alexeje Myškina (Jordi Mollà) až po Tobyho lásku Angelicu (Joana Ribeiro), která je zároveň slibnou hvězdičkou na vzestupu.

Olga Kurylenko je jako zvrhlá žena Tobyho šéfa skvělá.
Zdroj: imdb.com

Atmosféra filmu je přesně taková, jakou byste od Gilliama očekávali, a i taková, jak o ní mluvil. Zobrazuje souboj snílka a blázna Dona Quijota s pragmatickým realistou Sancho Panzou, jakožto zpodobnění vnitřního souboje, který svádíme my všichni. Samozřejmě je to celé správně a kouzelně přepálené. Barvy hrají, krajina je krásná, jakoby z jiné doby a světa a tak dokonale se v ní snoubí realita moderního světa s tajem a šarmem časů minulých. Písčité pláně kontrastují s modrým nebem, dekadence s rytířskou perspektivou, láska se zhýralostí, šedá realita se sny a tak dále a tak dále.

Don Quijote i Terry Gilliam své souboje s větrnými mlýny již dobojovali.
Zdroj: imdb.com

O Muži, který zabil Dona Quijota, by se dalo mluvit hodiny, v mém případě by se s ním dalo popsat nespočet stránek textu a stále by bylo co říci, protože za těch bezmála třicet let do něj stihl Terry Gilliam vložit hodně myšlenek, názorů a hlavně obrovský kus sebe. A tak i když z objektivního hlediska je to film nadprůměrný, musím hodnotit výše. Přinejmenším za tu práci, snahu, vůli a hlavně čas, který do toho Gilliam dal. To ale do plné míry člověk pochopí až potom, co se podívá na Ztracen v La Mancha. Vím, že to tu zmiňuji poněkolikáté, ale díky tomu uvidíte film z úplně jiného úhlu pohledu a spíše nežli průměrný film, to bude sen. Krásný a kouzelný sen geniálního umělce, kterým Terry Gilliam bezesporu je. Sen, jaký nikdo jiný nedokáže natočit.

Don Quijote žije! A šestý z Monty Pythonů už má sedmdesátku dlouho za sebou. Na zápalu a vášni však ani zdaleka neztrácí.
Zdroj: imdb.com

Teď už záleží jen na tom, jestli Muž, který zabil Dona Qujiota, sedne vašemu pohledu na svět, či ho změní.

[su_box title=“Shrnutí“ style=“glass“ box_color=“#000000″ title_color=“#ffffff“]Naprosto okouzlující film o snech, bláznovství, rytířskosti a boji proti větrným mlýnum skutečnosti. Pro ty, kteří se nenesou na stejně idealistické a bláznivé vlně jako Gilliam, to bude průměrný film, který ničím nevyniká. Každopádně ale stojí za to vidět. [/su_box]

-reklama-