Zatímco jednička budila ryzí údiv, dvojka je velkolepý návrat vykutálené rodinky superhrdinů.

Bylo by těžké najít úspěšnější studio na poli animovaných filmů, než je Pixar, stejně jako by bylo těžké najít kultovnější animák, než jakým jsou první Úžasňákovi z roku 2004. Není ho ani třeba moc představovat, protože ve své době to byl obrovský trhák, který sklidil vysoká hodnocení od kritiky i diváků. Jeho úspěch je o to impozantnější, uvážíme-li, že v té době tu krom Spider-Mana a X-Menů žádní jiní doopravdy úspěšní superhrdinové nebyli a počítačová animace byla ještě v plenkách, ale stalo se. Rodina Parrových všechny uchvátila a bylo by jedině logické očekávat v několika málo následujících letech pokračování. Jenže tomu to nakonec trvalo celých čtrnáct let a režisér Brad Bird, muž zodpovědný za oba filmy, toho mezitím docela dost stihl. Za zmínku minimálně stojí jeho zásluha na oživení uvadající akční série Mission Impossible.
Nejsem žádný velký fanoušek prvního dílu, protože jako dítě mě minul a když jsem ho nedávno sledoval, nijak mě neuchvátil. Z toho důvodu jsem se druhého dílu dost obával, avšak ukázalo se, že zbytečně, protože Úžasňákovi 2 jsou nejen stejně dobří jako jejich předchůdce, ale v některých ohledech ho i předčili.

Nejdůležitější pro druhý díl je záměna rolí manželů Parrových.
Zdroj: 100hdwallpapers.com

Druhý díl začíná přesně tam, kde první skončil, tedy u souboje s Podkopávačem. Naštěstí tohle propojení, které by jindy mohlo mít za následek závislost jednoho dílu na předchozím a omezovalo by děj, je zde naprosto plynulé a jakmile souboj skončí, začne úplně nový samostatný děj. Ten opět srší nápady a strhujícím vyprávěním, které bohužel způsobuje částečnou předvídatelnost. O to více vynikne rodinná část příběhu. Ta je oproti minulému dílu vyprávěná lehce a nenásilně, což dává vyniknout humoru, jímž je celý film prodchnut. Hlavním zdrojem je samozřejmě mrně Jack-Jack, které má ve filmu jednu z nejlepších animovaných bitek vůbec.
Stejně tak neutrpěla ústřední myšlenka filmu, která se na první pohled mohla zdát jako pochlebování feminismu. Jenže jak už jsem řekl, Brad Bird nabral nepřeberně zkušeností, což  spolu s jeho talentem činí ďábelskou kombinaci, která nepřestává bavit a i v rámci příběhu animovaného snímku těží z diváka maximum.
Animaci a celkový vizuál nemá cenu moc řešit, protože první zmíněné je Pixarovský standard, čili absolutní vrchol možností, a vizuál je úchvatný díky kombinaci atmosféry klasických komiksů a současnosti.
To vše podkresluje dokonalá hudba od Michaela Giacchina, která umně skládá motivy používané ve starých špionážních filmech s těmi okázalými superhrdinskými, která vídáme například u Marvelu, či DC.

Je to asi poprvé, co superhrdinskému filmu kraluje mimino.
Zdroj: hdqwalls.com

Tato recenze je na první pohled o dost stručnější než ty ostatní, ale to je způsobeno opravdu jen tím, jak povedený, jak úžasný tenhle film je. Jeho jedinou chybou totiž je předvídatelný příběh. Jinak vše dokonale šlape, styl vyprávění je stejně napínavý jako u ostatních thrillerů s živými herci, každý jeden záběr je pastvou pro oko a podobně propracovanou atmosférou se může chlubit jen málo filmů, a to i z dílen Pixaru.
Tím jsem dospěl k nevyhnutelnému závěru, že Úžasňákovi 2 jsou dalším kolosálním úspěchem studia, které za svůj zatím krátký život nasbíralo mnoho úspěchů, a zároveň je jedním z nejlepších superhrdinských filmů současnosti, který letos předčili pouze Avengers: Infinity War. Navíc již více než miliardové tržby jenom potvrzují, že o supráky a jejich eskapády ani za těch čtrnáct let neopadl zájem.

Shrnutí
Úžasňákovi 2 excelují ve všech oblastech jako jejich předchůdce a ještě k nim něco přidávají, avšak nedochází k repetetivnosti a jediné, co kazí celkový dojem, je nepříliš překvapivý zvrat. Nezbývá, než doufat, že se Pixar nezastaví u dvou filmů o rodince Parrových.

-reklama-