Existuje mnoho druhů filmů. Od našlapaných blockbusterů, přes drsné akčňáky až po romantické komedie. Některé nás napínají, některé jsou fascinující po vizuální stránce, u některých se smějeme a u některých bojíme. A pak jsou tady ještě samozřejmě ty filmy, jejichž úkolem je nejspíš unudit diváky k smrti. Pojďme se na pár takových podívat. (Celý žebříček je sestavený podle mých vlastních zkušeností, neřídím se podle žádných hodnocení ani názorů ostatních) 

5. Tell Me How I Die

 Už si to dokážu představit, jak někteří řvete na monitor v domnění, že Vás uslyším: „To jako vážně? Vždyť to ani nejde, aby se člověk nudil u hororu! Přestaň psát takové příšerné články ty lůzo! Vzpamatuj se! Tvoje názory se neshodují s těmi mými a za to si zasloužíš minimálně smrt!“ Ale, bohužel, tohle je vážně horor, který mě dokázal znudit. Jistě, ze začátku jsem projevoval malé náznaky zájmu, ale postupem času se to stávalo stále méně zajímavým. Měl jsem vážně co dělat, abych to dokoukal do konce.

4. Aloha

 Už se Vám někdy stalo, že jste u filmu usnuli? Samozřejmě, že stalo. A určitě se Vám to někdy i stalo u filmu, který jste chtěli dokoukat do konce, ale zkrátka už jste byli moc unaveni. No tak přesně to se mi u tohoto filmu nestalo. Chtělo se mi spát, byl jsem unavený, ale stejně jsem u něj neusnul. Proč? Protože jsem se tak moc nudil, že jsem většinu filmu strávil hledíce do displeje mobilního telefonu. Z filmu si pamatuju jen to, že tak hraje Bradley Cooper a Emma Stone. A mám takový pocit, že se do sebe zamilují nebo něco takového.

3. Gigantic

 Mám moc rád Zooey Deschanel, mám ji fakt moc rád, je to jedna z mých nejoblíbenějších hereček. A o to víc mě mrzí, že ani její sympatická tvář nedokázala zachránit tenhle extrémně nudný počin režiséra Matta Aseltona. Vážně, po dokoukání Gigantic jsem se cítil prázdný a usilovně jsem přemýšlel nad tím, co se v tom filmu vlastně dělo, ale nějak jsem si to nebyl ani schopný uvědomit. Jo, tak moc to bylo pro mě nudné a nezajímavé.

2. Birdman

 Buď jsem velmi zaostalý člověk, nebo zkrátka ti lidé z Akademie zkrátka neví, co je dobré, když rozdávají Oscary takovýmto filmům. Jsem ochoten uznat, že ta iluze filmu natočeného na jeden záběr je celkem působivá, ale ne dost na to, abych byl filmem zaujat. Celou dobu při sledování Birdmana jsem čekal na něco zajímavého, co by mě přimělo říct „fajn, toho oscara si to přece jen možná zaslouží“, jenže k ničemu takovému nedošlo. Místo toho jsem dostal necelé dvě hodiny nudy. Až se mi nechce věřit, že tohle režíroval ten samý člověk, co režíroval film Revenant.

1. Empire

 Osm hodin nesestříhaného černobílého záběru na Empire State Building v New Yorku. Nic více, nic méně. Nijak jinak se tento film popsat nedá, protože doslova nic jiného neobsahuje. Tento „geniální“ nápad se zrodil v hlavě režiséra Andyho Warhola a musím konstatovat, že nebyl zas tak geniální, jak si Andy myslel. A já si myslím, že ani není nutno prozrazovat, zdali jsem viděl tento film celý.