Herec s velkým H, to je pan Josef Somr. Tato herecká legenda oslavila v dubnu své 88. narozeniny a již pár let se veřejnosti straní a žije v pražském bytě po boku své manželky.

-reklama-


Tohoto vynikajícího herce a zároveň i velmi skromného a pokorného člověka není v posledních letech kvůli špatnému zdraví vidět. Četná divadelní představení a filmová a seriálová natáčení bohužel vystřídaly časté návštěvy lékařů a nemocnic.

Rodák z Moravy, konkrétně Vracova u Kyjova, se jako malý se svými rodiči staral o rodinný vinohrad a také ministroval v místním kostele. Jeho otec byl výpravčím vlaku, a protože za ním často a rád chodíval, tak už jako malý uměl přehazovat hradla i výhybky. Dokonce prý jako kluk přemýšlel o tom, že bude dělat strojvedoucího.

V pořadu GEN České televize zavzpomínal, že když navštěvoval gymnázium v Kyjově, tak se často ozývalo houkání sirén. Studenty pak nahnali na nedaleký kopec a poté se všichni společně dívali, jak letadla bombardují nedaleký Hodonín. Po únorovém převratu byl jeho bratr zatčen, a to za „letákovou činnost“ a následně si odseděl sedm měsíců. Tím tehdy pokazil „kádrový profil“ i svému bratrovi.

Když se rozhodl studovat JAMU a doma rodičům oznámil, že bude hercem, tak ti nebyli vůbec nadšení, a jeho oznámení doprovázelo matčin pláč a otcovo skřípění zubů. Jeho otec jej poté odvezl za místním farářem na poradu a doufal, že mu to společně rozmluví. Viděl totiž za herectvím jenom to, že bude hrát divadlo s lehkými ženštinami. Farář ale rozhodnutí budoucího herce podpořil, a ještě mu prý přidal stokorunu na přilepšenou.

Jeho první filmová role mu však doma způsobila velké problémy. Vzpomínáte na legendární razítkovací scénu v Oscarem oceněném filmu Ostře sledované vlaky? Jeho otec se totiž jako výpravčí cítil velmi dotčen, že něco takového by se na dráze přece stát nemohlo.

Nikdy nehrál milovníky a je za to dokonce i rád: „Vrahové a nabouraní jedinci se hrají daleko líp, vždycky říkám. A s tím ksichtem přece nemůžu hrát nějakého dobráka, do kterého by se někdo snad zamiloval, to ne,“ řekl v pořadu GEN s humorem sobě vlastním a s úsměvem.

 

Za svůj život ztvárnil desítky nezapomenutelných rolí, ať už filmových, seriálových či divadelních. Také získal několik ocenění, a to Thálie, Českého lva, medaili Za zásluhy a spoustu dalších. V roce 2015 se stal čestným občanem města Kyjova. Před kamerou stál naposledy v roce 2015 ve filmu Jak básníci čekají na zázrak

I když žije dlouhá léta v Praze, nikdy nezapomněl odkud pochází. Na Moravu se chce vracet, dokud bude živ a zdraví mu to dovolí. Dokonce má dodnes doma pověšené hodiny svých rodičů, které oni dostali jako svatební dar v roce 1930. Řekl, že z nich stále cítí srdce „tatíčka a mamičky“, jak je s láskou stále oslovuje. Nyní bydlí na Vinohradech, a dokonce na ulici Moravská, což sám považuje za osudovou souhru, vzhledem k tomu, odkud pochází. 

Dlouhá léta žil s partnerkou Zuzanou Šavrdovou (†65). Tu mu ale v roce 2011 vzala rakovina. O rok později se oženil s bývalou rekvizitářkou Národního divadla, se kterou se zná již více jak 20 let. Herec již delší dobu bojuje s onemocněním srdce, plic, slinivky a mozku.

Zdroje: ahaonline.cz, pořad GEN ceskatelevize.cz, ahaonline.cz

-reklama-