V dotazníkovém šetření se na přelomu listopadu a prosince 2020 Asociace animovaného filmu (ASAF) zeptala provozovatelů českých kin, filmových distributorů i provozovatelů online filmových portálů na jejich pohled na to, co českému animovanému filmu schází, aby byl u diváků stejně úspěšný jako oblíbené snímky vzniklé v zahraniční produkci. Animované filmy každoročně přivedou do kin velké množství diváků a některé patří z hlediska návštěvnosti k nejúspěšnějším titulům. České animované snímky jsou však v současnosti v kinech spíše ojedinělou událostí a zájem diváků o ně je ve srovnání se zahraniční animovanou produkcí, ale i s mnohými českými hranými filmy menší.

Martin Kotík, předseda ASAF, cíl tohoto šetření upřesňuje slovy: „Pomocí tohoto průzkumu chceme odhalit klíčové trendy, slabiny i příležitosti české animované filmové produkce nabízené divákům v našich kinech a na on-line platformách. A to z pohledu těch, kteří jsou v přímém a každodenním kontaktu s diváky a díky tomu znají jejich preference a reakce. Právě z jejich zkušeností chceme získat pro nás důležité informace o pozici a možnostech české animované tvorby. Naše otázky proto směřovaly především k charakteru animovaných filmů, o který je v ČR největší divácký zájem a který především potřebuje zvýšenou pozornost a podporu.“

Výchozí hypotéza šetření byla stanovena takto: Podíl zahraniční animované tvorby v českých kinech dosahuje každoročně více než 20% divácké návštěvnosti. Oproti tomu česká animovaná tvorba je zastoupena za posledních deset let ve výši 1,5% z celkového počtu diváků. Je zřejmé, že podíl české animované tvorby v kinodistribuci je v rámci tohoto žánru i v rámci celkových výsledků výrazně nízký a to i při srovnání s výsledky zahraniční animované konkurence tak i české hrané tvorby. Z toho lze usuzovat především to, že má tato kinematografická oblast významný potenciál růstu, který dosud producenti ani tvůrci příliš nevyužívají.

V letech 2010 až 2020 mělo premiéru 26 českých animovaných filmových programů (započítány jsou programy vzniklé v české majoritní produkci), z toho bylo 11 celovečerních filmů, 8 povídkových filmů a 7 pásem krátkých filmů, které v kinech do 30. 6. 2020 celkem navštívilo 2 038 673 diváků, celková tržba za vstupné pak dosáhla 208 298 102 Kč. Což představuje již výše uvedených 1,5% z  výsledků celkové návštěvnosti tuzemských kin a v rámci české filmové produkce pak podíl animované tvorby v návštěvnosti za toto období překročil 5,7%.

Průběh a souhrn nejzajímavějších výsledků dotazníkového šetření

Dotazníkové šetření proběhlo v závěru roku 2020 a zaměřilo se především na provozovatele kin, filmové distributory a provozovatele on-line digitálních platforem. Metodologicky se jednalo o kvantitativní šetření, do nějž se zapojilo 83 jednosálových kin, 7 distribučních společností a 5 provozovatelů on-line platforem. Výzkumný záměr se soustředil na celovečerní animovaná díla, doplňkově na pásma krátkých animovaných filmů a animovanou tvorbu pro dospělého diváka.

Z průzkumu vyplynula řada zajímavých informací, zejména ze strany provozovatelů kin. U většiny z nich (58%) domácí animovaná tvorba představuje maximálně 5% programu a zároveň by o něco větší počet kin (70%) uvítal, kdyby jejich nabídka byla větší.

V otázkách zaměřených na kvalitu české animované tvorby jako celku ji zástupci kin hodnotí průměrnou známkou, tedy jako dobrou. Zahraniční animovaná tvorba v jejich pohledu dopadla o stupeň lépe a přidělili jí známku chvalitebnou. Ve srovnání se světovou produkcí pak tuzemskou tvorbu označili v 44% jako do sebe zahleděnou a v 51% jí vytkli, že se málo inspiruje kvalitními zahraničními filmy.

Charakteristika srovnání české a zahraniční produkce (z pohledu provozovatelů kin), Zdroj: Asociace animovaného filmu

Podobné hodnocení český animovaný film získal i od on-line expertů, kdy 60% si myslí, že se česká animovaná produkce málo inspiruje u kvalitní zahraniční produkce a 57% filmových distributorů uvedlo, že český animovaný film je „zahleděný do sebe“.

Další dotaz a odpovědi ukázaly, že 57% kinařů usuzuje, že některé české animované filmy jsou při srovnání se zahraniční produkcí konkurenceschopné. Podobné odpovědi vzešly i ze strany distributorů a on-line platforem. Postoj respondentů tedy vnímá českou produkci animovaných filmů jako kvalitou vnitřně diferencovaný produkt, který má v některých titulech značný potenciál i při srovnání se zahraniční produkcí.

Konkurenceschopnost českých animovaných filmů (z pohledu provozovatelů kin), Zdroj: Asociace animovaného filmu

Z pohledu silných stránek je česká animovaná tvorba vnímána především v tvůrčích profesích, dobré známky získali výtvarníci, animátoři, režiséři a scénáristé. Na druhou stranu za její slabou stránku označili horšími známkami především produkci a dramaturgii filmů. Toto hodnocení souvisí i s otázkou zaměřenou na označení důvodů zaostávání za světovou produkcí, kdy byly nejčastěji označeny odpovědi související s podfinancováním výroby i marketingu a také malým ambicím na straně filmových producentů.

V čem podle vašeho názoru český animovaný film zaostává při srovnání se zahraniční produkcí? kina distrib. on-line
český animovaný film je podfinancovaný (výroba) 23% 19% 20%
chybí ambiciózní producenti, věnující se animovanému filmu 13% 19% 20%
má nedostatečnou marketingovou podporu 12% 19% 20%
zaostává v animačních technikách 9% 19% 13%
chybí zkušení tvůrci: scenáristé, režiséři, výtvarníci, animátoři 8% 12% 6%
příliš se soustřeďuje na filmy zaměřené na menší děti (4 – 9 let) 8% 12% 7%
chybí animační studia produkující kvalitní české animované filmy 8% 0% 7%
má nízkou výtvarnou úroveň 6% 0% 7%
chybí žánrová pestrost 6% 0% 0%
nemá předem definované pro jaké diváky je určený 6% 0% 0%
má nedostatečnou uměleckou úroveň 1% 0% 0%

 

Následující otázky se zaměřily na potenciál animovaných filmů z pohledu provozovatelů kin. Z šetření vyplývá, že v nabídce kinům schází především filmy určené pro věkové skupiny 10 až 14 let (42%) a 7 až 9 let (31%). Oproti tomu je pro nejmladší diváckou skupinu 4 až 6 let nabídka pestřejší a je primárně nedostatečná jen pro 12% dotazovaných, podobně hodnocená je i nabídka pro starší mládež v rozmezí 14 až 20 let (15%). Oproti tomu animované filmy určené dospělému divákovi jsou vnímány buď pouze jako zpestření programu (34%) nebo je o ně mezi diváky minimální zájem (42%).

Cílové skupiny, pro které chybí nabídka animovaných filmů (z pohledu provozovatelů kin), Zdroj: Asociace animovaného filmu

Zajímavé výsledky přinesl i dotaz na žánrovou pestrost, která souvisí i s výše uvedenou nabídkou. Kina v distribuci nejvíce postrádají dobrodružné, fantasy a komediální animované filmy. Až za nimi se umístily pohádky. Oproti tomu distributoři a online portály vyzdvihli ještě žánry životopisných animovaných filmů a filmů v kategorii hudební / muzikál / taneční. Vlastní kapitolu pak tvoří pásma krátkých animovaných filmů. Z šetření jednoznačně vyplynulo, že pro většinu kin (74%) představují jenom doplněk jejich filmového programu. Tomu odpovídají i výše uvedené výsledky za období 2010 až 2020.

Důležitou oblastí pro provozovatele kin pak je marketingová podpora tuzemských animovaných filmů ze strany distributorů a producentů. Zde jen 1% dotázaných hodnotilo jejich podporu lepší než je na straně zahraničních titulů, 27% ji vnímá jako stejnou a 72% jako výrazně horší. Zde je nezbytné přihlédnout k tomu, že podpora distributorů vázaná k některým titulům zahraniční produkce je mimořádná, globální, finančně náročná a často spojená s prodejem licencí k filmovým vizuálům komerčnímu sektoru. Obdobný pohled mají i distributoři

Další, důležitý, dotaz směřoval k poptávce po českých animovaných filmech za strany kin. Výsledek je velmi optimistický, větší nabídku by bez výhrad uvítalo 70% provozovatelů kin a 23% by ji uvítalo s tím, že by si z ní vybírali. Ani jeden respondent neuvedl, že je jich moc a diváci o ně nemají zájem. Z toho je zřejmé, že je zde velký a nevyužitý potenciál pro producenty i tvůrce. Tato příležitost by měla být signálem nejen pro producenty, kteří se na animovanou audiovizuální tvorbu specializují, ale i pro ostatní producenty, kteří se tímto filmovým žánrem zatím nezabývají, nebo je tato oblast pro ně jen okrajová.

Shrnutí dotazníkového šetření

  • Provozovatelé kin by přivítali větší nabídku českých animovaných filmů (70%), které jako celek hodnotí průměrnou známkou dobře, ale častěji v hodnocení volí chvalitebně než dostatečně a vyhýbají se vyloženě záporným stanoviskům (hodnocení nedostatečně).
  • Český animovaný film má potenciál konkurovat zahraničním titulům a podle odpovědí kinařů může zvyšovat svůj podíl na programové nabídce jejich kin.
  • Silnou stránkou českého animovaného filmu jsou jeho tvůrci: výtvarníci, animátoři, režiséři a scénáristé.
  • Slabou stránkou je produkce, která je podfinancovaná, nižší hodnocení mají producenti (výroba), ale taktéž dramaturgové (vývoj).
  • Provozovatelé kin by přivítali filmy z „českého prostředí“, ale zároveň upozorňují na „uzavřenost“ českého animovaného filmu a skutečnost, že se málo inspiruje v zahraničí.
  • Slabinou českého animovaného filmu je producentská a distribuční podpora, tedy marketing.

Na co se můžou diváci těšit aneb blízká i vzdálená budoucnost

Filmoví producenti po poměrně bezútěšném období devadesátých a nultých let, kdy celovečerní animovaná tvorba stála na okraji zájmu, začínají v posledních letech vnímat a využívat příležitosti, které se jim v oblasti celovečerních animovaných filmů nabízejí. V roce 2016 Státní fond kinematografie zareagoval na stav v animovaném filmu a na naléhání producentů a otevřel samostatnou výzvu pro vývoj a výrobu animované celovečerní a krátkometrážní tvorby. Rozvoj nových projektů podpořilo větší mezinárodní aktivní propojení producentů, animačních studií i samotných tvůrců. Mnozí se zapojují do koprodukčních projektů, získávají partnery pro vlastní projekty a v neposlední řadě nabírají i nové zkušenosti. Využívají k tomu například významných koprodukčních fór typu Cartoon Movie nebo CEE Animation Forum. Bohužel většímu rozvoji a jistotě stále chybí koordinovaná veřejná podpora například ze strany Ministerstva práce a obchodu ČR, vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace nebo České televize, která by potenciál a aktivity řady soukromých subjektů zapojených do realizace animovaných projektů využila jako strategickou součást inovativního průmyslu s velkým proexportním významem.

Díky vlastní iniciativě producentů a podpoře Státního fondu kinematografie je zde přesto řada dokončovaných či připravovaných celovečerních snímků, které v tomto roce či následujících letech aspoň částečně uspokojí poptávku provozovatelů kin a dalších distribučních kanálů. Do kin se například v blízké době chystá několik celovečerních animovaných filmů, mezi něž patří Myši patří do nebe (režie Denisa Grimmová a Jan Bubeníček, Fresh Films a Hausboot), Moje slunce Maad (režie Michaela Pavlátová, Negativ) a Barevný sen (režie Jan Balej, Hafan Film). V různě pokročilém stupni realizace jsou mnohé další snímky jako například Perla (režie Martin Kotík, Rolling Pictures), Rosa & Dara a jejich velké letní dobrodružství (režie Martin Duda, Bionaut), Babu v nočním městě (režie Petr Vodička, Kuli Film), Tonda, Slávka a Génius (režie Filip Pošivač, nutprodukce), Život k sežrání (režie Kristina Dufková, Barletta) nebo Pyšná princezna (režie Radek Beran, Luminar Film). V minoritní koprodukci se pak čeští producenti zapojují do řady mezinárodních projektů, kde mezi nejvýraznější připravované filmy patří Přes hranici (režie Florence Miailhe, MAUR Film), O nepotřebných věcech a lidech (režie David Súkup, Martin Smatana, Leon Vidmar, Jean-Claude Rozec, MAUR Film) či Srdce věže (režie Peter Budinský, BFILM.cz)

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

ZDROJ:Asociace animovaného filmu
Jiří Kučera
ZAKLADATEL & ŠÉFREDAKTOR