Většina diváků si doktorku Kateřinu Cajthamlovou pamatuje z úspěšného pořadu „Jste to co jíte“ jako poněkud dryáčnickou dámu, která vyhazovala lidem nezdravé jídlo z ledniček a přepadávala je doma, zda dodržují její rady. Dnes se změnila v elegantní blondýnku a na tento pořad vzpomíná dost nerada.

„Ten formát byl zahraniční, kdybych bývala věděla, že to bude sedm let úplně k ničemu, tak bych do toho asi nešla,“ prozradila v pořadu „FACE TO FACE“ televize Seznam. „Mě to strašným způsobem nervovalo, to byl příšerný pořad. Nebýt toho, že jsem v té době absolvovala psychoterapeutický výcvik, tak jsem vyhořela, zhroutila se, zbláznila jsem se. Já jsem byla naivní jak Karkulka.“

Nejsme to, co jíme

Jako lékařka totiž navíc zastává názor, že nejsme to, co jíme, ale to, co určila hlavně naše genetika. Dá se dokumentovat na studiích dvojčat, že prostředí na nás má menší vliv, než bychom chtěli věřit. Podle ní jsme determinováni především tím, co se dělo v nitroděložním životě a co s námi dělali rodiče do tří let: „Pokud to je dobrý základ, tak z toho celý život žijeme.“ Stejně tak zdůraznila, že je důležité sledovat, čím trpěli naši rodiče, lidé se však více řídí módními dietami, než aby pro ně bylo rozhodující, zda třeba matka měla diabetes. Podobně by se měl snažit abstinovat ten, kdo má v rodině alkoholika.

Bylo to marné

Navíc si uvědomuje, že pořad Jste to, co jíte byl nakonec marný, protože si téměř nikdo nepamatuje, co se snažil divákům neustále opakovat. První rada zněla: „Běžte k doktorovi“ a závěrečná také: „Běžte k doktorovi“. Tedy, že každý dietní pokus začíná kvalitní diagnózou a končí kontrolou, co jsme zhubli a jak to dopadlo.

„Po některých dietách se totiž může zdravotní stav zhoršit, například ledvinná funkce nebo stoupne krevní tlak, tak to byla sakryš špatná dieta,“ varuje doktorka. Pak pořad také neustále upozorňoval na bílkovino-sacharidovou podvýživu obézních, protože většinou jedí méně, než vzhledem ke svému stavu potřebují. A za třetí společně s kolegou Petrem Havlíčkem lidem radili, že pokud má někdo stres, nebude se mu dobře hubnout.

Správná dietní strategie

Zdůrazňuje, že případná dietní strategie musí mít správný cíl, rozhodující roli například hraje, proč a od kdy lidé začali přibírat, zda například po porodu, či proto, že přestali kouřit nebo brát drogy nebo kvůli rozvodu. Sama se přiznala, že když začala v televizi, přibrala dvě konfekční velikosti, protože přestala kouřit. Jenže, bulvár ji kvůli tomu pronásledoval: „Když moc ryli, tak jsem zase začala znovu hulit a dali pokoj,“ přiznala se.

Teď ale opět nekouří, především díky odvykacímu kurzu. Stejně tak upozorňuje, že vůbec nejhorší je fakt, že se skoro nehýbeme. „Lidský druh je udělaný tak, aby se muži hýbali alespoň pět hodin týdně, ženy, které byly sběračky, se mají hýbat nejméně dvanáct hodin týdně a děti pětadvacet hodin týdně.“ Radí, aby lidé denně nachodili alespoň deset tisíc kroků, třeba i v domě po schodech, šli pěšky na nákupy nebo se více věnovali domácím pracím.

Rozum a smích

Nakonec reagovala i na současnou epidemii koronaviru. Zastává názor, že na různé typy epidemií si musíme jako přemožený druh zvykat. A jako lékařka by ke třem R přidala ještě čtvrté – ROZUM. Také doporučuje se co nejvíce smát. „Pokud bychom se více smáli, bylo by nám líp,“ říká doktorka Cajthamlová.

Posted by Lenka Hatasova Photography on Wednesday, November 11, 2020

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz