8. série a zároveň poslední série seriálu Game of Thrones (Hra o trůny) je za námi. Dlouholetá epická sága na motivy knižní série Písně ledu a ohně od spisovatele George R. R. Martina je u konce. Závěr této úspěšné televizní série přišel v podobě šestidílné řady, která uzavřela dějové linky v celém Západozemí. Jak se finální řada povedla nebo spíš nepovedla? Proč se stala 8. série jednou z nejkontroverznějších televizních sérií vůbec a proč čelí tvůrci seriálu tak přísné kritice? Na to vše se podíváme v našem článku.

Rychlé tempo

8. série se stala předmětem mnoha diskuzí. Zároveň se také jedná o jedinou z osmi řad seriálu, která schytala tak negativní kritiku. Není se čemu divit, tvůrce Game of Thrones (Hra o trůny) čekal nelehký úkol. Vytvořit závěr jednoho z nejsledovanějších seriálů na světě, jenž byl inspirován knižní předlohou, která doposud nevyšla.

Natočit závěr doposud tak úspěšného a kritiky velmi dobře hodnoceného seriálu, není lehká záležitost. Přibližně od konce 5. série tvůrci Game of Thrones (Hra o trůny) vaří z velké části z vody, přesněji řečeno již nepracují s knižní předlohou od George R. R. Martina, nýbrž s jeho poznámkami a komentáři – zbylé dva romány sám autor zatím nepublikoval.

FOTO: reprofoto Youtube

Pozornějšímu divákovi tato skutečnost neunikne, nicméně valná většina fanoušků rozdíl nepoznala, tedy až do premiéry osmé řady. Ta se totiž od ostatních sérií výrazně liší, a to hned v několika ohledech. Prvním a zároveň tím nejdůležitějším je její tempo, respektive způsob, jakým je finální řada vyprávěna.

Osmá řada totiž čítá pouze šest dílů, což je celkem o čtyři epizody méně, než jsme byli u Game of Thrones (Hra o trůny) zvyklí – výjimkou je pouze sedmá řada, která měla sedm epizod. Počet epizod by nebyl až takový problém, kdyby se jednalo o jednoduché zakončení. 8. série nabízí mnoho, vše je však velmi uspěchané, což v divákovi vyvolává smíšené pocity.

A proč je to vlastně takový problém? Od první série jsme zvyklí, že seriál má své tempo, kterým nám vypráví příběh. S každou další sérií se toto tempo zrychlovalo, ale stále se drželo určitých zásad. Již u sedmé řady fanoušci pocítili výrazné změny, které však nebyly tak znatelné, jako tomu bylo právě ve finální řadě.

Některé fanoušky také velmi rozčaroval fakt, že televizní stanice HBO chtěla vícero epizod, ba dokonce více sérií. Tvůrci seriálu však tuto možnost zavrhli. Autor knižní série George R. R. Martin před několika lety prohlásil, že seriál plně nevyužívá obsahu knih. Kdyby ano, měla by prý každá řada minimálně 13 epizod a celkově by seriál čítal kolem 12–13 sérií.

Hloupá rozhodnutí, nesmyslné jednání postav

Dalším prvkem 8. série, který se stal předmětem silné kritiky, jsou samotné postavy. Ne snad proto, že by byly špatně zahrané, ale spíše proto, že jsou ve finální řadě velmi zvláštně napsané. Každá postava v Game of Thrones (Hra o trůny) má svůj specifický charakter, který má z velké části kořeny v knižní předloze.

Hrdinové se v průběhu několika let vyvíjeli, ostatně jak už to u románů bývá. Dobrým příkladem je např. postava Jaimeho Lannistera či Jona Sněha. Jaime v seriálu začínal jako nabubřelý frajírek, který má románek se svou sestrou a téměř nic jiného jej nezajímá. Jak plynul čas, tak charakter Jaimeho zažil značný progres.

Válka pěti králů, ztráta ruky a cesta s Brienne, to je jen velmi stručné shrnutí toho, čím vším si mladý Lannister prošel. Tyto události jej bezpochyby změnily, podobně jako Jona změnila ztráta lásky, vlastní smrt a následné oživení, jmenování králem a mnoho dalších událostí, které jej dostaly až tak daleko.

Naneštěstí ani jedna z těchto postav v osmé řadě nedojde k řádnému závěru. Stejně tak je tomu i u mnoho dalších charakterů. Problémem však není fakt, že seriál nekončí happyendem. Nelze ani předpokládat, že by seriál tohoto typu dostal šťastný konec. Problém tkví v tom, jaká rozhodnutí naši hrdinové v poslední řadě učiní.

Kdybychom to měli obecně shrnout, lze říci, že většinu postav v seriálu dohnala jejich vlastní minulost: Jaime umírá po boku ženy, se kterou byl od samotného začátku. Jon končí u Noční hlídky, kam se dobrovolně přidal na samotném začátku. Missandei zemřela v okovech, ze kterých byla vysvobozena. Daenerys se zblázní, stejně jako její otec, přezdívaný Šílený král, a následně je, stejně jako její otec, zabita mužem z vlastních řad.

Osudy mnoha postav jsou tedy velmi smutné, což není vůbec překvapivé, ba naopak tak seriál dostál své pověsti. Škoda jen, že některé postavy svému osudu podlehly tak snadno. Tak např. Jon, který během posledních tří řad vstal z mrtvých, stal se králem Severu a sjednotil lid pro boj s Nočním králem, působí v osmé řadě spíše jako nečině přihlížející prostředník, který navzdory svému původu, nemá na příběh příliš velký vliv.

Na začátku série se dozvídá pravdu o svém původu, což víceméně ukončí jeho románek s dračí královnou. A po pěti epizodách, ve kterých od něj nespočetněkrát slyšíme „She’s my queen,“ bodá Daenerys dýku do srdce, čímž ukončí její život a zároveň začínající vládu strachu, kterou v Západozemí Dany nastolila.

Pokračování na další straně… 

-reklama-