Herečka Ivana Andrlová se na rozdíl od mnoha svých vrstevnic rozhodla, že nepodlehne kultu mládí, plastickým operacím, ani jiným, na první pohled patrným omlazovacím zákrokům. Naopak, svoje šedesátiny nijak nezakrývá a možná právě díky tomu se dočkala zajímavějších rolí než dříve, například v úspěšné minisérii z dílny Voyo „Jitřní záře“.

-reklama-


Divákům chvíli trvá, než si uvědomí, že starší, přísnou, nakrátko ostříhanou zdravotní sestru z kojeneckého ústavu hraje právě ona. Ale nejspíše s touto postavou nemá problém. Naopak, už několikrát dala najevo, jak je ráda, že má za sebou éru princeznovských rolí a přiznala, že se po šedesátce těší na královny nebo babičky. Tím spíše, že se díky dceři Míše už babičkou stala.

Ivana Andrlová
Ivana Andrlová v minisérii Jitřní záře, FOTO: distr. TV Nova

Jako matce a babičce pro ni ale jistě nebylo snadné vcítit se do ženy, jež nesmí kvůli předpisům povolit zoufalé hrdince „Jitřní záře“ (jíž bylo úřady odebráno kojené dítě), aby ho mohla vidět a nakrmit. Dramatická scéna, v níž za dveřmi ústavu zůstává stát plačící, deštěm promáčená nešťastnice, zatímco na druhé straně řeší těžké dilema, zda jí má vyhovět, empatická zdravotní sestra, kterou Ivana Andrlová výtečně hraje, je v této velmi zdařilé minisérii jedna z nejsilnějších.

Škatulka princezna

Tato herečka velmi dobře ví, jaké to je být zaškatulkována kvůli některým rolím z dřívějška, o to více, že třeba princezny prý nikdy hrát nechtěla a jako dítě vůbec nebyla pohádková. V rozhovoru s Alešem Cibulkou pro rozhlasovou talkshow „Blízká setkání“ se například svěřila, že nerada zpívá slavnou písničku „Dělání“, aby lidé věděli, že umí také něco jiného: „Já znám všechny naše písničky tak od šedesátých do osmdesátých let,“ pochlubila se.

Se smíchem vyprávěla, že závan princeznovského exhibicionismu pocítila jen jednou, když se s kamarádkou vymódili do starých šatů a bot po babičce, které našly v truhle na půdě. Nicméně, na konzervatoř se rozhodla jít především proto, že milovala „Divadlo Semafor“ a líbila se jí jeho představení. Připomněla rovněž, že legendární televizní inscenaci „Podnájemníci“ natočila ještě v deváté třídě. Takže již v patnácti letech se doslova přes noc stala hvězdou a poprvé to pocítila, když se vracela vlakem z natáčení domů, do Chocně.

Konečně mrcha

Velmi ráda vzpomíná na seriál „Dobrá voda“. „Protože tam jsem poprvé přestala hrát takovou tu hodnou holčičku a hrála jsem mrchu,“ připomněla další velkou roli. Také díky ní se v osmdesátých letech stala nejslavnější českou herečkou, společně s Vladimírem Menšíkem vyhrávala ankety popularity a uváděla legendární televizní „Silvestry“. Dnes se ovšem věnuje především divadlu a před kamerou se objeví pouze čas od času. Vysvětluje si to tím, že současní režiséři ji moc neznají: „Ti už na mně nevyrostli,“ posteskla si. V jejím případě prý platí: „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Naštěstí na ni však nezapomněli tvůrci „Jitřní záře“.

Zdroje: Jitřní záře (Voyo), Blízká setkání (Český rozhlas)

-reklama-

Adéla Hofmanová
Adéla Hofmanová vystudovala žurnalistiku a věnuje se především kulturní publicistice. S webem TV guru externě spolupracuje od roku 2020 a za tu dobu publikovala téměř tisíc příspěvků, které si přečetlo přes padesát milionů čtenářů. Snaží se je upozorňovat na kvalitní televizní pořady a naopak si bere na paškál brak, které tuzemské i zahraniční kanály produkují stále víc.