Vítejte v postapokalyptické vizi New Yorku, kde se širokými bulváry prohánějí divoká zvířata a v temných koutech číhají vražední mutanti. Jediným přeživším normálním člověkem se tak zdá být Will Smith, který marně vysílá do éteru své volání… Film Já, legenda mohu diváci sledovat v sobotu ve 23:05 na Nově, či v repríze v pondělí ve 20:00 na Nova Cinema.

-reklama-


„Jmenuji se Robert Neville. Přežil jsem epidemii a žiji v New York City. Nabízím vám jídlo. Nabízím vám přístřeší. Nabízím vám bezpečí. Každý den v poledne, kdy slunce stojí nejvýš, budu u South Street Seaport. Pokud mě někdo slyšíte… Prosím. Nejste sami,“ zní dennodenně éterem nad ztichlými a liduprázdnými ulicemi města, o němž se kdysi říkalo, že „nikdy nespí“. Teď v něm usnout znamená jistou smrt, protože s nocí a tmou přicházejí krvežíznivé zrůdy!

Mrazivá atmosféra scifi-hororu Já, legenda z roku 2007 odpovídá nejlepší tradici žánru, jak jej vidí režisér Francis Lawrence (předtím natočil podobně laděný snímek Constantine) a šéfscenárista Akiva Goldsman (Batman navždy, Batman a Robin, Já, robot, Šifra mistra Leonarda a další). Předkládají divákům temnou představu neveselé budoucnosti lidstva, tentokráte téměř vyhubeného podivným virem, jenž zmutoval z původně zázračného léku na rakovinu.

Armádní vědec-lékař, plukovník Robert Neville (Will Smith), však přežil díky ve filmu nespecifikované imunitě (v knižní předloze byl odolný vůči nákaze díky kousnutí neznámého netopýra v Panamě), a teď ve své laboratoři intenzivně pátrá po protilátce, již má schovanou kdesi ve své krvi. Po jeho krvi však lační ještě někdo: zmutovaní tvorové, něco mezi původními lidmi a vampíry, kteří mají panickou hrůzu z denního světla. Ve dne je tedy Neville relativně v bezpečí a prohání se ulicemi v nablýskaném červeném žihadle, přičemž během jízdy bravurně střílí prchající srny. Tedy pokud mu je před nosem nesežere lev. Je sice poněkud těžké uvěřit, že dva roky po všeobecné katastrofě má pan plukovník náladu cídit svůj vůz do vysokého lesku, notabene, že má po ruce ta správná leštidla, ale nakonec pokud máte jako kámošku jen fenku německého ovčáka zvanou Samantha, dá se to připočíst k „únavě psychického materiálu“…

Pravdou ale je, že film Já, legenda se stal pro společnost Warner Bros. doslova kasovním trhákem a nakonec i skutečnou legendou mezi fanoušky sci-fi, i když jeho cesta na stříbrné plátno vůbec nebyla jednoduchá a rozhodně nebyl prvním zpracováním tématu. Původní předlohou je v Americe velmi známý román Richarda Mathesona nazvaný Jsem legenda, který vyšel už v roce 1953. Okamžitě se stal klasikou žánru a jako takový přitahoval pochopitelně i filmaře. Poprvé si před kamerou Roderta Nevillea zahrál Vincent Price v roce 1964 ve filmu The Last Man on Earth, o tři roky později mluvil Neville španělsky ve snímku Soy legenda a konečně mu dodal v roce 1971 svou tvář i charizmatický Charlton Heston ve filmu The Omega Man.

Přesto se výše zmíněná společnost Warner Bros. v roce 1994 rozhodla, že nastal čas pro další remake, který by mohl naplnit jejich kasičku. A protože laťka byla nasazena dost vysoko, oslovili slavného režiséra Ridleyho Scotta, který hlavní roli nabídl samotnému Arnoldu Schwarzeneggerovi. A ten přijal! O tři roky později se už už mělo začít natáčet, ale Warneři se nakonec zalekli předpokládaného rozpočtu 108 miliónů dolarů (nakonec měl v roce 2007 film rozpočet 150 miliónů!) a všechno stornovali. Myšlenka však žila dál a na nových verzích scénáře se střídali další tvůrci. Jedním z nich byl režisér Michael Bay, který film sice opět nenatočil, ale představil námět herci Willu Smithovi, jenž měl v té době už za sebou trháky jako Mizerové 1 a 2, Den nezávislosti, Muži v černém 1 a 2, Nepřítel státu, Wild Wild West, Já, robot a podobně.

Smithovi se představa, že by si mohl zahrát Roberta Nevillea, zalíbila tak, že sám začal oslovovat různé své kamarády, například Guillerma Del Tora, až uspěl u Francise Lawrencea, jehož znal z natáčení jednoho svého videoklipu, a také u scenáristy Akivy Goldsmana, o němž už byla rovněž řeč. Ten ovšem opět přepsal scénář po svém, takže z původního Mathesonova románu už moc nezbývalo. Největším zásahem bylo přemístění děje z Los Angeles do New Yorku, což má kupodivu svou logiku, protože na rozdíl od kalifornského velkoměsta vize liduprázdných ulic New Yorku je pro rodilého newyorčana zcela absurdní představa, která se může objevit skutečně pouze ve sci-fi. Však také filmaři museli zaplatit celých 40 miliónů dolarů, aby se jim podařilo vytvořit reálnou vidinu zpustlého a lidmi zcela opuštěného Manhattanu, a to jak přímo při natáčení, kde byly jednotlivé ulice uměle „zatravňovány“ a jinak devastovány, tak i pomocí počítačové animace, díky níž byly například vymazány davy čumilů a dodána stáda zvířat, prohánějící se jinak prázdnými bulváry. Počítačoví mágové si zařádili i při tvorbě zmutovaných světloplachých monster, které měli původně hrát herci v maskách, ale režiséru Lawrenceovi se nezdáli dost věrohodní, a tak kvůli jejich digitálnímu „předělání“ dokonce odložil plánovanou premiéru. Mimochodem proti natáčení v New Yorku, v němž muselo být uzavřeno několik ulic před nádražím Grand Central a pár bloků Páté Avenue, se zvedla mimořádná vlna odporu mezi jeho obyvateli, kteří dávali filmařům svůj názor jednoznačně najevo: „Tolik zdvižených prostředníčků jsem za celou svoji kariéru ještě neviděl,“ prohlásil tehdy Will Smith.

Film zaznamenal i jeden rekord: za šest natáčecích dnů a nocí, kdy vznikla sekvence, v níž Robert Neville vzpomíná na evakuaci svého města, zaplatili filmaři pět miliónů dolarů, což byla největší suma peněz proplacená v New Yorku za natočení jedné scény. Do částky byl zahrnut pronájem Brooklynského mostu, pořízení povolení čtrnácti vládních úřadů, plat 1000 komparzistů, mezi něž patřilo i 160 členů Národní gardy v plné výzbroji, včetně zapůjčení několika vojenských a policejních vozidel a vrtulníků.

Skutečné jméno psí parťačky Roberta Nevilla bylo Abby a Will Smith se s ní tak skamarádil, že po skončení natáčení přemlouval pravého majitele a trenéra „psí herečky“, aby mu ji prodal za jakoukoliv cenu, ale nepochodil.

Film má dva konce: ten, který uvidíte v televizi, musel režisér Lawrence natočit podle příkazu společnosti Warner Bros., které se původní závěr, vycházející z předlohy románu Richarda Mathesona, zdál příliš happyendový. Toto zakončení příběhu tak znají jen majitelé speciální Blue-ray DVD edice, která vyšla v USA v březnu 2008, kam bylo zařazeno jakožto bonus.

Zdroj: TV Nova

-reklama-