Prima ZOOM divákům přesně v den výročí připomene 60 let od letu prvního člověka do vesmíru. Byl jím sovětský kosmonaut Jurij Alexejevič Gagarin, který ke svému kosmickému letu odstartoval 12. dubna 1961 v lodi Vostok 1 z kosmodromu Bajkonur. Obletěl Zemi a po 108 minutách přistál.

Asi minutu po startu dosáhlo přetížení 3–4 G, poté se postupně snižovalo. Gagarin je snášel dobře, pouze puls mu vzrostl z klidných 64 na 150 úderů za minutu. Ve 14. minutě letu Gagarin pocítil stav beztíže. V průběhu letu udržoval spojení s řídicím střediskem, zapisoval svá pozorování a pocity (celou dobu se cítil výborně), a když mu „uplavala“ tužka, diktoval na záznam.

V 57. minutě loď dosáhla maximální výšky, 327 km. Gagarin trochu pojedl, napil se a začal se chystat na návrat. Sestup byl však komplikovaný. Motor Vostoku zbrzdil loď, nepracoval však plánovanou dobu, a řídicí systém lodi proto neoddělil přístrojový úsek od kabiny. Loď navíc začala rotovat.

Po deseti minutách automatika přístrojový úsek konečně odstřelila, loď se stočila potřebným směrem a rotace ustala. Pak už sestup probíhal normálně, teplota ochranného štítu dosáhla 2000 °C a přetížení 10 G. Ve výšce 7 km se odstřelil poklop průlezu, pilot byl katapultován a přistál na padáku vedle kabiny.

V důsledku výše zmíněných odchylek v práci motorů loď nedoletěla do plánované přistávací oblasti jižně od Kujbyševa, ale přistála u vesnice Smelovka. Protože místo přistání leží na západ od kosmodromu Bajkonur, kde Vostok 1 vzlétl do vesmíru, neuskutečnil Gagarin kompletní oblet Země. Gagarinova slova po letu zněla: „Když jsem v kosmické lodi obletěl Zemi, viděl jsem, jak je naše planeta krásná. Lidé, chraňme a rozmnožujme tuto krásu, ale neničme ji!“

FOTO: Distribuce FTV Prima

Po druhé světové válce si Sovětský svaz uvědomil, že musí zapracovat na výzkumu a technologiích, aby dostihl Spojené státy americké, které již mají atomové bomby. Sovětská atomová bomba byla oproti těm americkým velmi těžká, a tak museli vynalézt výkonnější raketu. Sergej Koroljov pracoval na raketách a jeho snem bylo dostat je do vesmíru. Jeho první úspěšná raketa R7 odstartuje roku 1957 a jeho inženýři hned začnou pracovat na jednoduché družici. Za pár týdnů vyšle do vesmíru na oběžnou dráhu Sputnik a tento úspěch se rychle roznese po celém světě. Američané nechápou, jak zaostalý Sovětský svaz dosáhl tak rychlého pokroku, a hledají mezi sebou špehy.

Za několik týdnů Rusové vypouští do vesmíru fenku Lajku. Američané jsou pozadu, jsou z Rusů vyděšeni, a tak se v prosinci pokusí vypustit svou vlastní družici, ale neúspěšně. Obě země začnou pracovat na vyslání člověka do vesmíru. Jako první vyletí Rus Jurij Gagarin v dubnu 1961 v kosmické lodi Vostok. Byl to velký risk, protože ze sedmi testovaných raket se vrátily pouze dvě, ale po jeho návratu oslavuje celé Rusko. Gagarin se stal prvním člověkem, který spatřil Zemi z vesmíru, což bylo jednou z nejvýznamnějších událostí lidstva. Američtí soupeři jen s úžasem přihlíželi – vždy si mysleli, že je Rusko zaostalou zemí a do vesmíru první vyletí Američan. Prezident Kennedy chce navrátit Američanům prestiž, a tak vydá prohlášení, že se chystají vyslat člověka na Měsíc. Koroljov plánoval to stejné, ale na to neměli Rusové peníze, a tak mu to nedovolili. Rusové posílali další lidi do vesmíru a jejich cesta byla vždy unikátní, vyslali také první ženu Valentinu Těreškovovou. Lunární program k cestě na Měsíc je Koroljovovi schválen až o tři roky později.

V lednu 1966 nečekaně Koroljov umírá, nahrazuje ho Vasily Mishin a vesmírný program upadá. Mishin má za úkol vést stavbu vesmírné lodi, která by dopravila posádku na Měsíc. Přestože testy selhávaly, tak posílá na Měsíc raketu, let je neúspěšný a kosmonaut zahyne. Při cvičném letu umírá také Gagarin a Sověti smutní. Pro let na Měsíc bylo potřeba postavit výkonnou raketu, Rusové postavili obrovské monstrum, které při testu explodovalo a zničilo i odletovou plochu. Američané tak přichází o konkurenty a roku 1969 posádka Apolla 11 dobude Měsíc. Sověti se rozhodnou pracovat na způsobu, jak žít ve vesmíru. Roku 1971 vypustí na oběžnou dráhu vesmírnou stanici, ve které žijí kosmonauti tři týdny, v průběhu let posílají kosmonauty do vesmíru na delší a delší mise a postaví první trvalou orbitální stanici MIR. Roku 1991 se Sovětský svaz rozpadá a Sovětský vesmírný program se stává Ruským. Rusové nemají peníze, a tak Američané nabízí Rusům partnerství. Na MIRu pobývají jak Rusové, tak i Američané. Po stažení stanice z oběžné dráhy je postavena mezinárodní vesmírná stanice.

Vysílání na Prima ZOOM:

12.4. 22:10 – Kosmonauti: Jak Rusko vyhrálo vesmírný závod (1/2)
13.4. 22:10 – Kosmonauti: Jak Rusko vyhrálo vesmírný závod (2/2)

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

Jiří Kučera
ZAKLADATEL & ŠÉFREDAKTOR