Nezapomenutelný herec a idol minulého století, který se proslavil nejen svými rolemi, ale také svým šarmem, slaví úctihodné 86. narozeniny. Jean-Paul Belmondo se stal jedním z nejznámějších symbolů Francie ve dvacátém století. Jeho herecký um v této době neměl díky jeho výjimečným schopnostem žádnou konkurenci. Od 60. let dvacátého století začal hrát zejména hlavní role, v kterých měl možnost zazářit.

Kouzlo jeho úsměvu a hereckého výkonu je do dnes legendární. Umění, ať už jakýkoliv druh, má v podstatě v krvi. To, že se dostal k herectví, nebyla náhoda. Narodil se 9. dubna 1933, jeho otcem byl slavný uznávaný sochař Paul Belmondo a matkou byla malířka Madeline.

Jako každý mladý kluk se v dětství zajímal o sporty, nejvíce o fotbal a box. Jeho prvním amatérským zápasem v boxu byl souboj s Rene DesMaraisem, kterého porazil. V letech 1949 a 1950 ukončil 3 zápasy za sebou knokautem soupeře. Přesto, že měl opravdové nadání, chvilku poté svou kariéru boxera ukončil.

Jeho rozhodnutí stát se hercem celá jeho rodina podporovala. Dokonce jej matka pravidelně vodila na divadelní představení, která jen podpořila Jean-Paulovu touhu po hraní. I přes jeho snahu byl několikrát odmítnutý prestižním divadelním souborem Comédie Française. Úplně ze začátku usiloval pouze o divadelní kariéru, protože byl zklamaný z prvních malých filmových rolí.

Po asi desítce filmových pokusů nakonec přišla zlomová role v dramatu U konce s dechem (1960) od režiséra Jean-Luca Godarta, který k filmu napsal i scénář. Toto drama v podstatě odstartovalo novou filmovou vlnu, která bořila tradiční stereotypy u dramat, detektivek a komedií, které do té doby jely podle určitého mustru. A tak se zrodila hvězda jménem Belmondo.

Hned poté přišly další snímky, například Charlotta a její Jules (1960), Francouzka a láska (1960), Horalka (1960), Muž z Ria (1963), Bláznivý Petříček (1965), Zloděj (1966) a Siréna od Mississippi (1968). Díky těmto filmům se stal Jean-Paul Belmondo učiněným hitem na filmovém plátně. Belmondo stále čekal na svou divadelní kariéru a tak natáčel v podstatě jeden film za druhým v naději, že se mezitím nějaká role v divadle objeví. Jeho filmy však byly mnohem úspěšnější.

Muž z Ria (1964) / FOTO: reprofoto

Díky filmu Cartouche (1962) dostal příležitost zahrát si i několik kaskadérských scén, které si nakonec zamiloval. Nikdy ale neopustil svou lásku k samotnému hraní. Byl známý tím, že měl rád bláznivé a nebezpečné role. Například ve filmu Bezva finty (1985), kde musel po kaskadérských kouscích být rok na rekonvalescenci. Další jeho výrazné role byly v Neznámý v domě (1992) a Bídníci 20 století (1995), kde si zahrál i se synem Paulem.

List jeho filmových úspěchů je v podstatě nekonečný, na svém kontě má něco přes 80 filmů, seriálů, dokumentárních filmů ale i TV pořadů. Nemá smysl je všechny jmenovat, jistě si sami vybavíte Váš oblíbený.

Poloviční šance (1998) / FOTO: reprofoto

Jednou z jeho posledních rolí byla role ve snímku Muž a jeho pes (2008), film režíroval Francis Huster a prozatím poslední rolí byl snímek Belmondo par Belmondo (3.1.2016), který byl zároveň dokumentární film o jeho životě. V roce 2017 se při předávání filmových cen César dočkal nekonečného potlesku, při kterém měl slzy na krajíčku.

I nyní, ve svých 85 letech, stále sní o rolích, v kterých by si mohl zahrát. Zatím ale kvůli svému zdravotnímu stavu neuvažuje o návratu. V roce 2001 jej totiž při pobytu na Korsice zasáhla mozková příhoda, po které strávil šest dní v kritickém stavu v nemocnici. Od té doby na herectví nemá moc sil. Stále však máme naději, že by se tento herec mohl ještě někdy objevit na filmovém plátně, jelikož jej touha po hraní ve filmech neopustila.

Jean-Paul Belmondo v roce 2018., FOTO: Profimedia, AFP
-reklama-
Podělte se o svůj názor: