Jedním z mála smutečních hostů, kteří se mohli osobně zúčastnit pohřbu fenomenálního režiséra Františka Filipa, byla herečka Jiřina Bohdalová. S ohledem na stále platná pravidla byl totiž zádušní mši v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě   přítomný jen omezený okruh nejbližších členů rodiny, přátel a spolupracovníků. Veřejnosti zprostředkovala alespoň část komorního obřadu Česká televize a divákům zároveň nabídla i několik působivých rozhovorů a vzpomínek.

Tu nejdojemnější obstarala herečka Jiřina Bohdalová: „My jsme šli spolu tím životem pětašedesát let a to je skutečně dlouhá cesta. Znali jsme se jako spolužáci z AMU, já jsem mu dělala v jednom z jeho prvních studentských filmů a pak si mě oblíbil, za což mu děkuji protože s ním byla krásná spolupráce. Byl to velice laskavý člověk a tu atmosféru, kterou uměl při filmování ustát, i při nepříjemných věcech, a předat nám ji, tak mám pocit, že nikdo jiný už nebude umět. On nerežíroval, on si vybíral svoje spolupracovníky tak neuvěřitelným „čuchem“, že tam už člověk nemusel nic dělat. On vám to tak přiblížil, že už se to potom hrálo samo. Byl strašně hodnej člověk. A nezlobte se, já už dál nebudu mluvit, já nerada brečím,“ ukončila náhle rozhovor pro Českou televizi s roztřeseným hlasem.

S velkou láskou

Neméně působivé byly i vzpomínky herečky Jany Hlaváčové, která se již ze zdravotních důvodů delší dobu neukazuje na veřejnosti, ale milovanému kolegovi vzdala poctu alespoň prostřednictvím telefonického rozhovoru: „Já jsem s Františkem vše dělala s velkou láskou, jednak k němu a jednak k tomu úkolu, který mi přidělil. Já jsem měla štěstí, že mi často nabídl protilehlé úkoly. Nikdy jsem neměla pocit, že mě řídí nebo mi přikazuje, co mám dělat, měla jsem pocit úžasné svobody. Mělo to člověčinu,“ pochvalovala si.

Díla stále aktuální

Velmi výstižně shrnula odkaz Františka Filipa i známá kritička Jana Machalická. I když ho jako většina ostatních vnímá především coby televizního tvůrce, připomněla, že má na svém kontě několik vynikajících filmů, patřících do zlatého fondu české kinematografie, jako je např. „Utrpení mladého Boháčka“ nebo „Odvážnou slečnu“. Z televizní tvorby zavzpomínala na strhující inscenaci „Ubohý pan Kufalt“ v hlavní roli s Luďkem Munzarem nebo drama „Kat nepočká“, věnované tragickému osudu herečky Anny Letenské, kterou hrála právě Jiřina Bohdalová. „Byly důkazem, jak František Filip úžasně dokáže vést herce,“ uvedla. Za zcela mimořádný považuje seriál F. L. Věk. V něm se podle ní protnula schopnost adaptovat historickou látku, úžasně vyprávět příběh a dodat mu morální integritu. „Ten seriál po tolika letech neztratil nic ze svých emocí a morálního apelu,“ zdůraznila.

Nástupce v nedohlednu

Zajímavý byl i názor redaktora kulturní rubriky České televize Jiřího Svobody. Na otázku moderátorky Terezy Kručinské, zda u nás existuje Filipův nástupce, otevřeně řekl, že ne: „Překonat F. L. Věka, „Byl jednou jeden dům“, „Ubohého pana Kufalta“ a další jeho díla, to jsou věci nesmírné kvality a fundovanosti. Aby někdo takto propadl televizi od studentských let a celý život jí byl věrný, to se těžko bude takový následovník hledat.“ Nejvýznamnějšímu českému televiznímu tvůrci vzdali na sociálních sítích hold i diváci.

Někteří si například položili otázku, jak byl dopadl nejnovější seriál České televize „Božena“, kdyby ho režíroval právě František Filip.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz