Akční filmová série John Wick v žánru neo-noir ukazuje především vynikajícího Keanu Reevese, který sám předvedl prakticky všechny akční scény ve filmu. A to mu v době natáčení prvního dílu bylo 50 let. Reeves se v rozhovoru rozpovídal o filmu John Wick 2, který diváci mohou sledovat v soboru 10. října ve 22:10 na Primě a o den později ve 22:15 na Prima Max.

Jak vznikly filmy o Johnu Wickovi?

Vlastně to byl můj nápad. Jednoho dne se ke mně dostal opravdu skvělý scénář, na kterém jsem trochu zapracoval s producenty, a až pak jsme hledali režiséra – poslal jsem to Chadovi Stahelskimu (režisérovi) a Dereku Kolstadovi (scenárista) a doufal, že to vezmou.

Počet lidí, které John ve druhém filmu zabije, je o dost větší než v prvním díle.

Ano, v prvním to bylo něco kolem osmdesáti, tady je to poněkud více. Ale John ve druhém díle bojuje o vlastní život, vlastně je to sebeobrana. A jde po něm zkrátka spousta lidí…

Pro druhý díl jste museli rozšířit celý svět, ve kterém se John Wick odehrává. Byla to pro vás výzva?

Výzvu beru spíš jako příležitosti, jako něco, pro co je třeba se nadchnout. John chce odejít do důchodu, stáhnout se, jeho žena je mrtvá. Ale zároveň je to legendární vrah, jehož činy z minulosti mají svoje následky. A ve filmu někdo přijde vybrat si starý dluh. Celé se to ale zvrtne v to, že John Wick bojuje o svůj život. Chce si ho znovu nárokovat poté, co mu ho vzali.

John Wick 2, FOTO: distr. FTV Prima

Hodně diváků říká, že si v roli Johna Wicka neumí představit nikoho jiného než Vás. Nejen po fyzické stránce, ale i té emoční. Je to pro Vás velký kompliment?

Samozřejmě, to je přesně to, v co doufáte. Když zvládnete udělat něco, s čím se lidé ztotožní a propojí si herce s jeho rolí, pak jste odvedli dobrou práci. Ale není to jen o té jedné osobě, ale i o režisérovi a celém štábu.

Ve druhém filmu John pořád nosí svůj snubní prsten a také stále nepojmenoval svého psa. Proč? Je to ze strachu, že by k němu pak víc přilnul?

Děj filmu se odehrává asi pět dnů po prvním dílu a začíná tím, že si jdu pro své auto a mám psa, kterého jsem na konci prvního dílu zachránil z útulku. Každý, kdo má zvíře, ví, že ho pojmenovali v určitý moment, kdy je napadlo dané jméno. John zkrátka nestihl mít ten moment, kdy by mu na mysl přišlo pro psa jméno. Možná, že v tom roli hraje i jistá neochota navázat spojení, ale on zase to spojení navázat chce… Je tam vidět, že psa má rád. Možná ve třetím dílu…

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz