Nebývalý prostor prezentovat svoje podnikatelské aktivity dostala zpěvačka Lucie Bílá na veřejnoprávním zpravodajském kanále. V pořadu „Interview speciál“ na ČT 24 popsala, jak prožívala uplynulý rok, který pro ni, podobně jako pro mnoho jiných umělců a podnikatelů, rozhodně nebyl jednoduchý. Rok a půl žila úplně jiný život než doposud.

„Napřed to pro mě byl veliký šok. Já jsem zrovna měla před zájezdem na Slovensko a těšila jsem se, ale ještě ten večer jsem musela ty plány zrušit,“ zavzpomínala v nebývale rozsáhlém rozhovoru s moderátorkou Světlanou Witowskou na začátek krize. Ale zároveň přiznala, že měla velkou výhodu, že si od začátku své kariéry dělala zadní vrátka. „Takže já mám několik kabátů,“ vtipkovala.

Vůbec jí například nedělalo problém, aby se vrátila k šicímu stroji a dva měsíce šila roušky. „Ty první dva měsíce mi ty roušky neskutečně pomohly, já jsem si v tu chvilku uvědomila, proč jsem švadlena, pro tady ten okamžik, protože mě tady ta země potřebovala.“ Ale vydržela to jen do okamžiku, než toho lidé začali zneužívat a žádali po ní, aby jim na roušky vyšívala monogramy.

Jsem komediant

Nicméně, její podnikání koronavirová krize zasáhla velmi citelně. Před tím pronajímala byty cizincům, kteří najednou nemohli přijet, její pražské divadlo hrálo pro turisty a ti se také ztratili. A samozřejmě diváci též, protože více než rok nemohla vystupovat na svých koncertech. „Nebylo to jednoduché,“ přiznala otevřeně. Ale zároveň díky tomu zjistila, že kdyby se již náhodou nedostala na jeviště, neztratila by se, protože život ji naučil využívat chyby, jichž se dopustila.

A tak pražské byty začala pronajímat Čechům, volný čas využila k rekonstrukci svého divadla a navíc se jí podařil další „majstrštyk“. V „milované vesnici“, kde bydlí, koupila kromě kulturního domu další objekt, který nyní přeměňuje na polyfunkční centrum služeb. „Já jsem komediant, musím umět všechno, kotrmelec i prodat lístky,“ říká. Pochlubila se také, že v kritické době nepropustila jediného zaměstnance, naopak jich několik přijala.

Sen o konci kariéry

V další části rozhovoru se přiznala, že v rodných Otvovicích si pořídila ještě jeden „malinký domeček“ na kraji lesa, kde by se časem chtěla uchýlit. „Tam bych chtěla být, navlíkat si ty svý korálky, číst si knížky, starat se zahradu, a mít tam ty svý kočky a přemýšlet o tom, jestli jsem tím svým životem šla dobře,“ popsala jeden ze svých životních snů. Navíc si pochvaluje, že ve vesnici, kde se narodila, ji každý zná, není tam za mimozemšťana, ani za hvězdu, tu holku z plakátů, a může tam klidně chodit nenalíčená a v teplácích nebo džínách. Přiznává, že popularita ji opravdu hodně obtěžuje, protože ji každý hlídá: „Mně nic neprojde,“ postěžovala si. Přesto by prý neměnila, protože se pro své povolání narodila.

Zdroj: Interview ČT24 Speciál

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz