Krkonošské pohádky: Nejúspěšnější Večerníček vznikal v utajení. Dnes je považován za dětského Majora Zemana

Poté, co se na jaře osvědčila, pokračuje Česká televize i nadále ve vysílání stanice ČT 3, kterou nazývá „kanálem třetího věku a klidnou alternativou k ostatním programům ČT“. Každý den na ní připomíná více či méně úspěšné pořady ze svého archivu, ať jde o letité inscenace, seriály nebo zábavné pořady. Mezi nimi tuto sobotu oprášila i galavečer, na němž byly před sedmi lety vyhlášeny výsledky divácké ankety o nejúspěšnější Večerníčky. Vzhledem k tomu, že tento desetiminutový podvečerní pořad, těšící se stále obrovské oblibě, letos slaví 55. narozeniny, stojí za to si vítěze této ankety připomenout.

Překvapivě se jím staly Krkonošské pohádky, natáčené v letech 1973 – 1984. V éře tuhé normalizace, v cenzory přísně střežené Československé televizi, vznikl dvacetidílný seriál, na němž se paradoxně podíleli tvůrci, zařazení na černou listinu. Prvních sedm dílů vzniklo v roce 1973, dalších šest o čtyři roky později a posledních sedm pak v roce 1984. Za celou tuto dobu ovšem pouze čtyři lidé věděli, že skutečnou autorkou scénáře je spisovatelka a překladatelka Božena Šimková. Kvůli tomu, že odsoudila okupaci v roce 1968 se ocitla na indexu a v titulcích byla místo ní uváděna jména spisovatelek Zdenky Podhrázské a Marie Kubátové.

Trautenberk a spol.

Marie Kubátová navíc vymyslela postavu Trautenberka. Ale je dosti zajímavé, že s tím, jak nakonec Krkonošské pohádky dopadly, nesouhlasila. Vzhledem k tomu, že pro ni bylo problémem jezdit na natáčení, nemohla už televizní podobu ovlivnit a její výtky tvůrci seriálu neakceptovali. V jednom z mála rozhovorů, které tato první dáma české pohádky poskytla, si postěžovala, že když viděla Krkonošské pohádky v televizi, svoje postavy nepoznávala. „Vyznělo to dost černobíle,“ posteskla si.

Zároveň se netajila svým rozhořčením nad tím, že později vydala scenáristka těchto Večerníčků její pohádky knižně. Ale na to, aby se soudila o autorská práva, již neměla sílu. Marie Kubátová nakonec vydala svoje Krkonošské pohádky, ale ty již neměly s Trautenberkem, Kubou a dalšími aktéry seriálového Večerníčku nic společného. Jedinou spojující linkou je postava Krakonoše.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený POHÁDKÁŘ.CZ (@pohadkar.cz),

Pohádky z vrátnice

Scenáristka Božena Šimková, která napsala scénáře k mnoha jiným úspěšným televizním pohádkám, však inspirací a spoluautorství Marie Kubátové nijak nezpochybňuje. Podle jejího vyprávění jí spisovatelka posílala pohádky, aby je zpracovala pro televizi. Až jednou od ní prý přišla pohádka, kde se již objevila postava Krakonoše a Trautenberka. Přidala další postavy (Anče a Kuba) a pak ji napadlo, že by z toho mohl být Večerníček. Jenže v televizi prý nechtěli o hraném Večerníčku ani slyšet, ona sama navíc figurovala na oné černé listině.

Kvůli vyhazovu z nakladatelství Naše vojsko pracovala jako vrátná a po nocích na vrátnici tajně psala scénáře. Její tzv. „pokrývačkou“ se pak na celých třináct let stala spisovatelka Zdenka Podhrázská, která jí kryla svým jménem. „Že se to podařilo utajit celých třináct let, považuji za zázrak,“ svěřila se Božena Šimková serveru Aktuálně.cz. To však zdaleka nebylo vše. Dalších dvacet let musela usilovat, aby do titulků k nejpopulárnějšímu Večerníčkovi všech dob uvedli její jméno.

Dětský major Zeman?

Tím však přehlídka problémů kolem Krkonošských pohádek zdaleka neskončila. Když Božena Šimková nabídla dramaturgům České televize po revoluci jejich pokračování, sdělili jí, že na ně nejsou peníze. Nejspíše se ale opět jednalo o politické důvody. Podle některých odborníků totiž tento Večerníček probouzí v divácích třídní nesnášenlivost a dokonce ho označili za dětského majora Zemana. A Petr Třešňák o něm před časem v časopise Respekt napsal, že Trautenberk jako by z oka vypadl stalinským karikaturám buržoazie, zatímco české služebnictvo jsou dobráci od kosti. A připomněl také obvyklé schéma českých pohádek, dobře známé již od padesátých let: „Nezkažený nevinný lid, zparchantělá hamižná šlechta.“ V nejoblíbenějším Večerníčku si všímá rovněž postavy Krakonoše „Krakonoš vystupuje jako Velký bratr. Velkomyslně hýčká své donašeče, potrestá však každého, kdo by mu v revíru rozkopl prašivku. A sudeťáka obzvláště.“

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz