Nedávno se do filmového světa vypustil dlouho očekávaný trailer na třetí a závěrečný díl série Labyrint: Vražedná léčba, který – jak zřejmě všichni bystří fanoušci pochopili – bude navazovat na předchozí dva díly. I přesto, že je série The Maze Runner zfilmována podle knižní předlohy, děj druhého dílu se od toho knižního opravdu značně liší. Pojďme si probrat zásadní rozdíly mezi knihou a filmem.
Hned ze začátku sledujeme Thomase a zbylé placery, jak se snaží uniknout z tzv. druhé fáze útvaru Z. L. O. S. I. N., což se jim nakonec podaří a celá skupinka se dostává na území nejvíce sežehnuté sluncem na planetě – Spáleniště. V knize je to však právě tato organizace, která je donutí projít Spáleništěm, neboť chtějí dále testovat jejich schopnosti a odolnost proti erupci. Thomase proto, narozdíl od té filmové verze nepronásledují, naopak nad celou skupinou dohlíží a sledují ji.
Dalším velkým rozdílem mezi knihou a filmem je samotná nemoc nazvaná erupce. Ta lidi postihla silným slunečním zářením a vyznačuje se pomalu rozkládajícími se částmi těla a postupným šílenstvím. James Dashner, autor trilogie Labyrint, ale v knize jasně dokazuje, že z nich nechtěl udělat kdejaké zombíky (tak jako mohou působit ve filmu). Lidé (nebo aspoň to, co z nich zbylo), kteří jsou erupcí napadeni, jsou v knize stále při smyslu, uvědomují si svoji nemoc a naopak se chytře snaží placery získat a – no …sežrat. Šílenství je totiž až jedna z posledních fází.
V knize je mezi těmito nakaženými i samotná Brenda a Jorge, a s Thomasem se spojí právě kvůli tomu, aby svoji nemoc vyléčili. A co hlavní, nemocí jsou nakažení i samotní placeři! Z. L. O. S. I. N. je nakazil, aby mohli testovat „jak dlouho vydrží“ a aby to samotné chlapce donutilo se opravdu snažit a Spáleniště přejít – neboť na konci jejich putování je čeká protilék.
