Slavná bitva u Little Big Hornu je opředena mnoha tajemstvími. Legenda, která se díky ní zrodila, přežila už několik staletí. Skoro každý viděl nejznámější obraz s dlouhovlasým generálem oděným v jelenici, který se na vrcholku kopce brání armádě domorodých Američanů. Přesně takto si většina z lidí představuje bitvu u Little Big Hornu. A právě toto se s největší pravděpodobností vůbec nestalo. 

Díky kočovnému představení George Armstronga Custera a Buffalo Billa z Divokého západu a také tomu, jak ho popisovaly tehdejší bulvární plátky, se z šokující porážky americké kavalérie stal nesmrtelný mýtus. Bitva u Little Big Hornu je nečekanou tragédií, velkolepým příběhem o zkáze a cennou lekcí o špatné vojenské strategii. Zatímco donekonečna pečlivě rozebíráme a zkoumáme naprosto bezvýznamné detaily, dochází k úmyslnému přehlížení drsné a nekompromisní pravdy. Historický film Bitva u Little Big Hornu odhaluje, jak se jednoho odpoledne roku 1876 nečekaně zrodil velký americký mýtus. Jak to bylo doopravdy nabídne divákům kanál Prima Zoom v úterý 2. června ve 21:00 (repríza v pátek 5. 6. od 14:40).

Bitva u Little Big Hornu 

Vrátíme se do června 1876, kdy se odehrála brutální bitva u Big Hornu. Ta byla pouhým vyústěním předcházejícího dění. Na prérii východně od Skalnatých hor žilo dříve půl milionu lidí – různých indiánských kmenů. Ty se střetly s americkými osadníky a armádou, která měla za úkol toto území dobýt. Lakotové (Siouxové nebo také Dakotové – což znamená „přátelé“ nebo „spojenci“) z Jižní Dakoty a další kmeny se smluvně zavázali k životu v rezervaci, měli tak mít zajištěno území. Krátce po podpisu bylo v oblasti nalezeno zlato a roku 1874 sem byla vyslána expedice. Jednotka George Armstronga Custera – hrdiny z občanské války, se vydala do Černých hor.

Expedice byla ve skutečnosti honem za zlatem a vymýcením indiánů. Území Lakotů se změnilo v města zlatokopů, byl jim nabídnut odkup hor, ale ten odmítli. Odpůrcům smluv a života v rezervaci vládl náčelník Sedící býk, který byl spíš duchovním vůdcem a indiány spojil. Indiáni tehdy přišli o zcela zásadní zdroj obživy – bizony. Američané je vybíjeli v neuvěřitelných počtech a z třiceti milionů v roce 1850 byli za pár desetiletí téměř vyhubeni. V rezervaci byli indiáni závislí na přídělech. V létě 1876 proti 10 000 odpůrcům Sedícího býka mobilizovala armáda a přišlo varování ohledně napadení. Custer je vyrazil najít a zlikvidovat, takto již v minulosti téměř vybil Šajeny. Nezabil všechny, ale aby přeživší donutil žít v rezervaci, dal zabít jejich stádo 650 koní. Custerova armáda nebyla schopna Lakoty najít, až na konci června 1876 je zvědové našli, u Big Hornu je dohnali, ale indiáni byli v desetinásobné přesile a Custera s jeho muži pobili. Po státech se informace šířila telegraficky, byl to šok. Američané tehdy slavili 100leté výročí národa a Buffalo Bill vyhlásil otevřenou pomstu.

FOTO: Prima Zoom

Bitva byla senzace pro média, ale bylo o ní málo informací, a tak vznikaly různé konspirační teorie. Brzy to byla nejlépe propagovaná legenda historie. Nejpřesnější informace přináší vylíčení Ryšavého koně – velkoformátové, neuvěřitelně přesné kresby. Ty dokonale líčí masakr, zachycují vojáky i indiány a jejich zranění. Vojáky po bitvě skutečně indiáni zohavili, jednalo se o tradici, aby se tito válečníci v posmrtném životě nemohli vrátit. Custerovi indiánské ženy propíchaly šídly ušní bubínky, aby příště lépe poslouchal – porušil totiž slib míru. Jasné není, kdo zabil Custera, zřejmě mu ale nikdo nevyrval srdce z těla a nesnědl ho, jak tvrdí legenda. Média a představivost nadále pracují, vdova Elizabeth ho líčí jako padlého hrdinu.

Buffalo Bill vybudoval cirkus Wild West Show, kde se samozřejmě k bitvě vrací. V představení hrají i praví indiáni, kteří tak našli možnost, jak se dostat z rezervace. Jedním z účinkujících byl překvapivě i Sedící býk, který tu od roku 1885 vystupoval za týdenní rentu 50 dolarů, a navíc prodával své autogramy. Tento byznys mu však vydržel jen rok, musel zpět do rezervace. Vzniklo nové hnutí „Tanec duchů“, které je paprskem naděje zbývajících indiánů. V prosinci 1890 přichází příkaz k zatčení Sedícího býka, při přestřelce je zabit. Přes 200 stoupenců prchá, za 14 dní jsou zbylí indiáni zmasakrováni. Smrt Sedícího býka je rázem dalším z příběhů ve Wild West Show. Západ se stává pouhou vzpomínkou, bizoni jsou téměř pryč, území je propojeno železnicí a prérie křižují ploty. Indiáni jsou připraveni o svůj způsob života a budoucnost jim je jaksi odebrána – děti nesmí mluvit rodnou řečí a chodí do škol, kde je učí a připravují na nižší pracovní pozice.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz