Publikum jej milovalo a on miloval je. Herecká ikona české kinematografie a skvělý bavič Vladimír Menšík by 9. října oslavil již své 90. narozeniny. Připomeňme si jeho životní osud a neznámější role, které ztvárnil.

Vladimír Menšík ( † 58 let)

Rodák z Ivančic se narodil 9. října 1929. Byl to herec, moderátor, bavič, vypravěč a také držitel ocenění národní umělec.

Vystudoval průmyslovou školu, protože jeho otci se nelíbilo, že by se měl živit jako herec, kterým Menšík chtěl od malička být. Poté nějakou dobu pracoval v Brněnských strojírnách. Pokusil se dostat na brněnskou JAMU, to se mu na druhý pokus podařilo. Po úspěšném ukončení studií v roce 1953 nastoupil do Vesnického divadla. Zde jej o rok později objevil E. F. Burian, který ho poté angažoval.

S Jiřím Sovákem ve filmu Což takhle dát si špenát. FOTO: Reprofoto youtube

I přes to, že jej divadlo nadchlo, toužil si zahrát ve filmu. To se mu povedlo ve snímku Velká příležitost, kde byl vybrán jako komparzista. V roce 1956 již získal roli hned dvakrát, a to ve filmech Dědeček automobil a Váhavý střelec.

Následně podepsal smlouvu s Filmovým studiem Barrandov a na divadelní prkna se dostal již jen výjimečně. Poté přicházela stále významnější obsazení, protože jeho talent nešlo přehlédnout. A i když se nejednalo o hlavní roli v daném filmu či seriálu ale pouze méně významné postavy, svým hereckým uměním i přesto zazářil. Zvládal role komické, dramatické i tragikomické. Nic mu nebylo překážkou zahrát.

Jak Utopit Doktora Mráčka aneb Konec Vodníků v Čechách. FOTO: IFA Film / United Archives / Profimedia

Z jeho velmi obsáhlé filmografie si připomeňme například Všichni dobří rodáci (1968), Světáci (1969), „Pane, vy jste vdova!“ (1970), Tři oříšky pro Popelku (1973), Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), Můj brácha má prima bráchu (1975), Parta hic (1976), Což takhle dát si špenát (1977), Půl domu bez ženicha (1980), Když rozvod, tak rozvod (1982) a jeho poslední obsazení ve filmu bylo v roce 1988 v Dobří holubi se vracejí. Ze seriálových rolí jsou to například F. L. Věk (1970-1971), Pan Tau (1975), Chalupáři (1975), Žena za pultem (1977), Arabela (1980), Létající Čestmír (1983) a poslední seriálová role byla v My všichni školou povinní v roce 1984. Také byl hostem, moderátorem a vypravěčem spousty estrád a povídek.

V. Menšík v pohádce Jak se budí princezny. FOTO: IFA Film / United Archives / Profimedia

Herec byl dvakrát ženatý a nechal po sobě 4 děti.

I když jej stále více omezovaly jeho zdravotní problémy, které byly ještě negativně ovlivněny jeho náruživým kouřením a také nákloností k alkoholu, svoji profesi vykonával až do poslední chvíle. Když 27. května 1988 účinkoval v televizní Abecedě, Jitka Molavcová ho tam musela podpírat. O dva dny později zemřel v Brně.

Zemřel 29. května 1988 v Brně, pohřben je však na Olšanském hřbitově v Praze.

Pamětní deska na domě, ve kterém se V. Menšík narodil. FOTO: cs.wikipedia.org
Rozhledna V. Menšíka – Hlína u Ivančic. FOTO: Czech Wikipedia user Marzper, licencovaný dle CC 3.0, commons.wikimedia.org
-reklama-