Také další repríza první řady výpravné koprodukční minisérie „Marie Terezie“, na jejíž realizaci se podílela Česká televize, dokázala přilákat více než milion diváků, byť jich bylo o polovinu méně, než při premiéře v roce 2018. Ale v obou případech se divácké tábory rozdělily na nadšené a zklamané. Ti druzí si stěžují, že tento výjimečný televizní počin má pramálo společného se skutečností. Nelze však pominout, že obratná panovnice samotná o sobě vytvořila obraz, který se často lišil od reality.
Marie Terezie, jediná žena, která kdy seděla na českém trůnu, bezesporu patřila k nejvýznamnějším panovníkům evropské historie. Dlouhá léta vládla obrovské monarchii a zanechala za sebou výrazné stopy, především v podobě dalekosáhlých reforem, které dokončil její syn Josef II. Je ovšem zajímavé, že je často nazývaná císařovnou, ve skutečnosti však byla pouze manželkou císaře Františka Štěpána Lotrinského. Ona sama byla na svoji dobu velmi moderní ženou, mistrovsky ovládající styk s veřejností. Díky tomu o sobě vytvářela dokonalou iluzi, která přetrvává dodnes a jen málokdo může s určitostí tvrdit, jaká vlastně byla ve skutečnosti.
Smutná jako psíček
Na straně jedné byla velmi zbožnou ženou, tiše však například tolerovala četné nevěry svého muže. Znala ho od dětství a to, že ho skutečně velmi milovala (což rozhodně v případě „sňatků z rozumu“ nebylo běžné), dodnes dokazuje její korespondence, kdy svému vyvolenému již před sňatkem psala vášnivá vyznání a oslovovala ho jako „velmi milovaného ženicha“. Často si stěžovala, že je bez něj smutná jako malý psíček a zdůrazňovala, že je jeho oddanou snoubenkou.
Oba tvořili pár snů, ona byla v mládí okouzlující, modrookou blondýnkou, František byl rovněž velmi atraktivní a šarmantní. Jejich zásnuby i svatba byly velkolepé, obzvláště ve srovnání se sňatky dnešní šlechty. Otec Marie Terezie, Karel VI., trval na co největší nádheře, a tak na svatebních šatech například dnem a nocí pracovalo více než sto vyšívaček, které je zdobily zlatem a stříbrem. Samozřejmostí byly několik dnů trvající opulentní hostiny.
Jedna krize za druhou
Manželství bylo ovšem nakonec šťastné jenom částečně. Zpočátku jej například kazil fakt, že se František nedočkal vytouženého dědice, Marie Terezie totiž rodila jednu dceru za druhou. A také vládla sama, pevnou rukou, a svého muže odsunula na druhou kolej. Přesto se snažila, aby se nenudil, a tak na jeho počest pořádala několikrát týdně velkolepé hostiny. Byl totiž skvělým společníkem, miloval hudbu, divadlo a bály. Krizi v jejich vztahu vyvolalo, když se stal po smrti svého otce císařem Svaté říše římské a ona se odmítla nechat korunovat jako císařova manželka. Hrát vedlejší roli pro ni, coby královnu Uher a Čech, nepřipadalo v úvahu. Korunovace svého muže se nezúčastnila a pozorovala ji pouze z oken vedlejšího hostince.
Prostopášný císař
Vážné trhliny dostala i jejich velká láska a časem byly zdi jejich sídla svědkem mnoha hlasitých hádek a scén. Císař měl velkou slabost pro ženy a dopouštěl se četných galantních dobrodružství, ať už s krásnými dvorními dámami královny nebo s herečkami. Stejně jako jeho otec se držel zásady, že manželství rozhodně neznamená povinnost monogamie. Marie Terezie to sice tolerovala, ale trvala na tom, že bude mít s Františkem nadále společnou ložnici. A po celou dobu jejich manželství byla prakticky stále těhotná. Milenky svého muže nechávala sledovat a když zjistila, o koho jde, postarala se, aby byla dotyčná kráska co nejdříve provdaná.
Svým dcerám prý radila, jak si mají udržet partnera – dát mu co nejvíce volnosti. Byla to pravděpodobně však ona, kdo měl na záletech manžela hlavní díl viny. Držela ho zkrátka, byla panovačná a podobně se chovala i ke svým dětem. Když František předčasně a zcela nečekaně zemřel na infarkt, stala se z Marie Terezie zdrcená vdova, která si již nikdy neoblékla jiné šaty, než černé.
Zdroje: Česká televize, kniha Muži Marie Terezie – Hanne Egghardtová
