Italský modrooký herec Terence Hill je známý především ve dvojici s Budem Spencerem. Společně rozbíjeli čelisti desítkám padouchů, snažili se získat „buggy“, hráli si na tajné agenty, vydali se do Afriky či objevovali starý poklad, nicméně filmy se vyznačovaly povětšinou stejnou strukturou, která se záhy stala obehranou i předvídatelnou. I když tyto snímky po letech neustále baví, Terencův herecký um dosahoval přeci jen vyšších kvalit, takže se na place setkával s věhlasnými herci a jeho sólová kariéra dala vzniknout filmu, který je ze všech jeho snímků tím vůbec nejlepším.

Na úvod se sluší říct, že i když k tomu může svádět Hillova komediální kariéra, tento italský western balancuje spíše na hranici legrace. Najdeme v něm sice několik vtipných momentů, což je dáno hravostí Hillovy postavy, avšak ústředním motivem snímku je vztah mezi novým a starým, měnící se dobou či zrádností a nebezpečností lidských vzorů, jejichž zaslepené následování může způsobit život ohrožující potíže.

Jack Beauregard je stárnoucí pistolník, který touží pověsit revolver na hřebík, zahodit nevalnou minulost, odplout do Evropy a strávit poslední zbytky svého života v klidu a míru. Nebaví ho neustále dokazovat svou rychlost, nicméně osudové setkání s chlapíkem jménem Nikdo převrátí jeho plány naruby. Nikdo je totiž Jackem doslova posedlý, pronásleduje ho na každém kroku a snaží se zaujmout jeho místo na výsluní. K tomu ho však potřebuje vehnat do náruče stohlavé Divoké bandy, aby se oba nesmazatelně vryli do pistolnických kronik.

Terence Hill si svou roli evidentně užívá, úsměv z tváře mu mizí málokdy, stejně jako víra, že muž, kterého obdivuje, nakonec přistoupí na jeho plán a rozdá si to s početnou bandou desperátů. Ten se snaží konfliktu vyhýbat, jak to jde, nicméně posléze zjišťuje, že vlastně nemá na vybranou.

Modrooký sympaťák dokonce kvůli této roli odmítl účinkování ve filmu s Budem Spencerem Také andělé jedí fazole, kde ho nakonec zastoupil Giuliano Gemma. Sám Terence Hill považuje Mé jméno je Nikdo za nejlepší snímek své kariéry.

Embed from Getty Images

Pistolníka Jacka Beauregarda ztvárnil uznávaný hollywoodský herec Henry Fonda (Dvanáct rozhněvaných mužů, Tenkrát na Západě) a jeho životem zkroušený, unavený, ale přeci jen dobrácký stařík si okamžitě získá divákovu přízeň. Zároveň se jedná o poslední western, ve kterém tento vynikající americký herec účinkoval.

Film se skládá z několika brilantně natočených scén, přesto drží pohromadě jako nerozlučný celek i díky režisérskému stylu Sergia Leoneho. Ten se ostatně podílel na natáčení několika scén a je rovněž autorem námětu. Jeho podmračené pohledy či zdlouhavé scény jsou snadno rozpoznatelné během několika vteřin. Ke snímku je nutné přistupovat jako k bravurní práci všech zúčastněných od kamery až po finální střih, kochat se přesně dotaženými scénami, perfektně vymazlenými dialogy, strhující hudbou nebo účinnými akčními sekvencemi.

Hudební vložku pak obstaral italský velikán Ennio Morricone. Melodie k filmu Mé jméno je Nikdo považuji za jedny z nejlepších v jeho předlouhé a úspěšné kariéře. Ať už je to rozverná ústřední znělka plná žabího kuňkání, naléhavá „klaksonovka“ Divoké Bandy či hymna z přestřelky na hřbitově, odkazující k začínajícímu soumraku westernových filmů. Pozorný posluchač může zaslechnout útržky Valkýr či hudby z Tenkrát na Západě.

Mé jméno je Nikdo je snímek, který zdaleka přesahuje humorný charakter Hillových mlátiček. Jedná se o promyšlený film, plný dojímavých myšlenek či napjatých střetů hlavních postav a neměl by zapadnout do historie. Italský herec zde ždímá maximum ze svého hereckého talentu, což zajišťuje dokonalou souhru s Fondovou všestranností. Tento pozoruhodný western určitě stojí za zhlédnutí a neměli byste ho minout. Všímejte si pak scény ze hřbitova, kde najdete odkaz k jednomu slavnému filmovému režisérovi.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

ZDROJ:CSFD.cz
Filmový nadšenec, nekritický obdivovatel westernů, miláček seriálů, vášnivý čtenář a zapálený autor všemožných příběhů. Umění je mým hobby, životní cestou, směrem i filozofií. Kromě toho se věnuju fotbalu, občas si jdu zaběhat nebo si zajdu na dobrou večeři.