Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii

Eliška Křenková debutovala v denním seriálu Ulice, na filmovém plátně se objevila poprvé o rok později v teenagerské komedii Rafťáci. Za své herecké výkony byla čtyřikrát nominována na Českého lva (dvakrát jako herečka v hlavní roli a dvakrát jako herečka ve vedlejší roli), přičemž jej jednou získala, a to za svou roli v road movie Olmo Omerza Všechno bude. Je absolventkou DAMU, oboru herectví.

O vztahu Ivety s její sestrou se říkává, že to byly rivalky. Skutečnost ale byla jiná. Jaký byl jejich vztah? A jak jste jej s Annou ztvárnily?
Máte pravdu, říkává a taky se to hodně psalo v bulváru. Asi proto, že je to nejvíc nasnadě a taky líp prodatelný článek než napsat pravdu, kterou je, že se měly rády. Jejich vztah byl, podle dostupných a relevantních informací, až dojemně hezký. Minimálně do určitého bodu, který ovšem trilogie nezahrnuje. Ale nikdy mezi nimi nepanovala závist nebo řevnivost. Alespoň si to myslím a mám takové informace. Dohodli jsme se tedy s režisérem Michalem Samirem a Aničkou Fialovou, že je takto ztvárníme.

Režisér Michal Samir vystudoval v zahraničí režii se zaměřením na práci s herci. Jak se jeho přístup liší od jiných režisérů, s nimiž jste spolupracovala?
Michala baví velmi detailní tvorba charakterů postav ve spolupráci s herci a rád si tím hraje. Dokáže velmi rychle rozpoznat v herci jeho charakter a celkový přístup k herectví a podle toho nás pak režíruje. Každého trochu jinak, podle toho, jak to ten konkrétní herec potřebuje, a tak z něj dostat to nejlepší. Taky se nebojí v tomhle směru riskovat, což na něm mám moc ráda. Je zbytečné říkat, čím se liší od toho nebo onoho režiséra. Ale celkově je spolupráce s ním velmi příjemná a přátelská a měla jsem z toho hezký tvůrčí pocit a pocit důvěry, což je pro mě vždycky největší radost.

Ivana, na rozdíl od Ivety, nebyla tolik exponovanou osobou, není na tolika televizních záznamech, médiím se vyhýbá. Dalo vám to větší svobodu, nemuset se tolik „držet originálu“?
Svobodu mi to možná o něco větší dalo, nicméně nevím, jestli to bylo jednodušší. Spíš jsem cítila, že bych byla radši, aby ty záznamy existovaly a já věděla, čeho se můžu držet. Takhle jsem si musela vytvořit imaginativní obraz jen z informací, které mi poskytl Michal, a z velmi mála videí, o někom reálném, kdo žil a stále žije. Přála bych si, aby se Ivana na naši minisérii podívala a poznala se v tom. Aspoň v něčem, co jsem zahrála. Ale těžko říct, jestli se mi tohle přání splní. Nikdy jsem zatím Ivanu nepotkala, což se mi, doufám, brzy poštěstí.

Čím může příběh začátků Ivety Bartošové a Petra Sepešiho oslovit generaci vašich vrstevníků?
Já a moji vrstevníci známe především bulvární obraz Ivety. Možná pár hitů nebo její působení v Draculovi. Ale především její poslední fázi života, když už byla zničená. Což je mi opravdu líto. Když byla na kariérním výsluní, tak jsme byli ještě malé děti. Takhle se diváci můžou dozvědět nebo si připomenout, jaký život opravdu měla. Z čeho vzešla a jaká byla její cesta. A lépe pochopit ji i její osud, který rozhodně neměla jednoduchý.

Čím ten příběh oslovil vás?
Její příběh má v sobě všechno. Je natolik pohádkový a stejnou mírou dramatický, že máte pocit, že si to snad někdo vymyslel. A ono se to skutečně stalo.

Jak by se podle vás změnil Ivetin další život, kdyby tehdy Petr Sepeši tragicky nezahynul?
Myslím si, že by se moc nezměnil.

Minisérii Iveta můžete zhlédnout na Voyo.

Zdroj: TV Nova

-reklama-

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

REDAKTORKA & SOCIAL MEDIA