Když spisovatel Michal Viewegh v sobotním „Interview ČT24“ vyprávěl o tom, co vše zlého i dobrého ho potkalo během posledních deseti let, divákům se představil jako mimořádně upřímný a sebekritický vypravěč. V pasáži, která byla věnována rozvodu s jeho druhou manželkou, se dokonce netajil tím, že kvůli ní cítí pocit křivdy a že se s ní vyrovnává ve svém posledním románu.

-reklama-


„Některé mosty jsem spálil, některé mosty mi byly spáleny,“ narážel na svůj druhý rozvod. „Já jsem se rozvádět nechtěl,“ svěřil se moderátorce Světlaně Witowské. Když se ovšem zastavila u jeho tří románů, „Biomanželka“, „Biomanžel“ a „Dula“, v nichž si bere na mušku emancipované ženy, a zajímala se, zda mu tento typ žen vadí, odpověděl, že naopak. Dokonce některé prý obdivuje a vzrušují ho, ale vadí mu, když emancipované ženy nadřadí všechny své „alternativní úlety“ rodinnému životu. S upřímností sobě vlastní nicméně přiznal, že ke své bývalé ženě není v autobiograficky laděných pasážích příliš laskavý: „Protože ten pocit křivdy tam prostě je. Ano připouštím, že exmanželka mi pro tu knihu poskytla bezpočet materiálu.“

Emancipovaná, tlustá šmudla

V knížce „Dula“ jsou ovšem narážky na ni natolik průhledné, že je lze snadno odhalit. To ovšem není až tak na závadu, naopak, na čtení Vieweghových knížek je mimo jiné poutavé to, že pozorný čtenář je čte jako detektivku a postupně odhaluje, jak dalece je hlavní mužský hrdina jeho „alter ego“ a kdo se ve skutečnosti skrývá za dalšími postavami. Podstatně horší ale je, že kdysi tak vtipný a originální spisovatel už ztratil potřebnou míru nadhledu a svoje soukromé účty si vyřizuje velmi nevkusně a s neúnosnou mírou zcela zbytečné vulgarity, místy tak silné, že už se čtenář musí přemáhat, aby „Dulu“ vůbec dočetl. Při každé příležitosti si vybíjí svoje osobní frustrace na úkor „zmatené tlusté feministky, podléhající esoterickým pí….“ On, „Mistr“, jí musí dokonce pořídit módní oblečení na luxusní dovolenou, aby nevypadala jako „šmudla“, protože by ji mohly bulvární hyeny považovat za jeho milenku. Neméně jízlivý je výsměch ženám, upřednostňujícím alternativní porody, za což možná u některých čtenářů sklízí obdiv a pochvalu.

Průměrně zamilovaný muž

Naštěstí nechybí pár dobrých stránek, na nichž se dočkáme „starého dobrého“ Viewegha a jeho skvělých sarkasmů. Platí to především o kapitole nazvané „Průměrně zamilovaný muž“, v níž popisuje typického českého muže, Josefa Nováka, chlapíka s nejprůměrnějším možným jménem, průměrnou váhou, výškou, intelektem, charakterem či průměrným počtem manželství. Jeho tuctovost popisuje i na zábavné scénce z cestovní kanceláře, kde mu „příjemně nanicovatá slečna“ nabízí vysoce nadprůměrný, čtyřhvězdičkový hotel. Slečna ovšem netušila, že její snažení je zcela kontraproduktivní. „Nechápala, že mluví s někým, komu je v průměrnosti dobře,“ líčí zážitek průměrňáka Nováka.

Nutno také ocenit, že Michal Viewegh nešetří ani sebe. V závěrečných pasážích „Duly“ popisuje spisovatele Mojmíra, jako stárnoucího lazara, jemuž vypadávají zuby, jehož spisovatelská sláva je ta tam, má tvůrčí krizi a žije jenom z dotisků.

Zdroje: Interview ČT24 Speciál; kniha Dula – Michal Viewegh

-reklama-

Adéla Hofmanová
Adéla Hofmanová vystudovala žurnalistiku a věnuje se především kulturní publicistice. S webem TV guru externě spolupracuje od roku 2020 a za tu dobu publikovala téměř tisíc příspěvků, které si přečetlo přes padesát milionů čtenářů. Snaží se je upozorňovat na kvalitní televizní pořady a naopak si bere na paškál brak, které tuzemské i zahraniční kanály produkují stále víc.