Celodenní sváteční program českých televizních stanic bývá většinou rutinní přehlídkou mnohokrát reprízovaných filmů, dokumentů či jiných pořadů. Výjimku tvoří večery, kdy se národ dočká nové vánoční pohádky či nějakého smysluplného počinu. To je i případ středečního státního svátku, oslavujícího založení Československa. Česká televize ho tentokrát připomene filmem, věnovaným jednomu z mužů 28. října, Aloisi Rašínovi.

Jak ČT na svých stránkách anoncuje, film Rašín zachycuje dramatický příběh vlastence, jenž dokázal uskutečnit sen Čechů a Slováků o samostatném státě, navzdory Rakousko-Uherské monarchii a snahám uchýlit se pod křídla carského Ruska. Jako politik se Rašín do naší historie zapsal také tím, že vytvořil text prvního zákona nově vzniklého státu. Se vznikem nové republiky bývají nejčastěji spojováni Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, zatímco další, neméně důležité osobnosti, zůstávají v jejich stínu.

Právě proto si režisér Jiří Svoboda velmi váží toho, že konečně mohl realizovat svůj námět a připomenout velmi opomíjenou postavu našich dějin, prvního československého ministra financí Aloise Rašína, jednoho z otců Československa. Podle něj si tento výjimečný muž zaslouží přinejmenším seriál. Připomíná, že za pouhých osm měsíců, co byl Rašín ve funkci, dokázal odloučit československou měnu od rakouské a zabránit tak hyperinflaci, která postihla všechny okolní státy. „Kdyby nevykonal nic víc, měl by mít dnes v Parlamentu pamětní desku. Alois Rašín se zasloužil o samostatný československý stát,“ říká. Skutečnost je ovšem taková, že byl po roce 1948 prakticky vymazán z dějin jako představitel velkoburžoazie.

Do třetice všeho zlého

Jeho životní osudy jsou navíc nesmírně dramatické. Po skončení studií na právnické fakultě přišel o svůj titul a za svoji politickou angažovanost byl odsouzen na dva roky vězení, ale brzy na to mu byla udělena amnestie. V době první světové války se přesto neváhal zapojit do protirakouského odboje a za velezradu a rozvrácení mocnářství dostal trest smrti. Několik měsíců prožil v tvrdém vězení, mimo jiné ve společnosti Karla Kramáře, pozdějšího prvního československého premiéra. Také tentokrát zasáhl anděl strážný a život mu zachránila amnestie nastupujícího císaře Karla I. Do třetice již podobné štěstí neměl. V roce 1923, kdy byl již ministrem financí ve Švehlově vládě, se stal obětí atentátu mladého anarcho-komunisty Josefa Šoupala.

V době první republiky byl spáchán atentát i na ministerského předsedu Karla Kramáře, ten mu ale díky neuvěřitelné náhodě unikl. Střelu atentátníka totiž naštěstí zastavila kovová přezka na jeho kšandách. I když měli Karel Kramář s Aloisem Rašínem leccos společného, v politice se jejich názory často lišily. Zatímco Rašín byl výrazně pravicově orientovaný a prosadil nepopulární reformy, což vyvolalo nenávist levicových politiků i sociálně slabších vrstev obyvatelstva, Karel Kramář se pod vlivem své ženě, původem z Ruska, orientoval spíše na východ.

Životní role

Jiří Svoboda měl skutečně velmi šťastnou ruku, když do hlavních rolí obsadil Ondřeje Vetchého jako Aloise Rašína a Miroslava Donutila coby Karla Kramáře. V rolích jejich manželek excelují Zuzana Stivínová a Lenka Vlasáková, stejně přesvědčivý je i Tomáš Töpfer, jenž si zahrál žalobce Markuse Premingera.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz