Přestože jsou Velikonoce považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek, většina ateisticky založených Čechů si z nich, podobně jako z Vánoc, udělala především oslavy konzumu. Ostatně, stačí se podívat, jak zaplněná jsou obchodní centra a jak zeje prázdnotou většina kostelů v naší zemi. Nicméně, mnohdy se lidem ani nelze divit, že už je víra neláká. Přispívají k tomu nejen nové církevní skandály, ale také mnohé nejasnosti, týkající se kultu Ježíše Krista.

Ve Spojených státech dokonce před časem vznikl „The Jesus Project“, v jehož rámci více než padesát vědců zkoumalo, zda Ježíš Kristus reálně existoval či zda jde o pouhý mýtus. Je zajímavé, že tento projekt záhy skončil, protože jeho účastníci dospěli k názoru, že na tuto otázku nelze spolehlivě odpovědět. Ostatně, historici se dosud neshodli na Ježíšově datu a místu narození, ani smrti, částečná shoda panuje pouze na tom, že nějaká podobná osobnost v minulosti pravděpodobně žila a byla ukřižována.

Poslední den?

Příběhu jedné z nejzáhadnějších postav lidské historie se věnuje i zajímavý dokument České televize „Poslední den Ježíše z Nazareta“. Ten na ikonu věřících nahlíží z poněkud jiného úhlu pohledu a soustředí se především na otázky, týkající se jeho smrti. Připomíná, že podle historických materiálů přišel Ježíš Kristus 6. dubna roku 30 do Jeruzaléma, aby zde se svými učedníky oslavil nejvýznamnější židovský svátek Pesach. I když byl považován za jednoho z mnoha potencionálních mesiášů, kteří měli spasit lidstvo a nastolit nový věk, jeho popularita rychle rostla díky tomu, že se nevyhýbal radikální kritice náboženských předpisů.

To se samozřejmě nelíbilo ortodoxním Židům, ani tehdejší římské vládě, okupující Jeruzalém, a tak ještě téhož dne nechala Ježíše zatknout. O jeho osudu rozhodoval místodržící Pilát Pontský, který však navrhoval pro potencionálně nebezpečného buřiče jako exemplární trest „pouze“ bičování. Jenže vystrašený Pilát se proti svému přesvědčení ocitl pod zuřivým tlakem židovských kněží, a tak nakonec vyhověl požadavku davů, aby byl Ježíš odsouzen k trestu smrti ukřižováním. Takže legenda, tvrdící, že tento „padouch“ měl největší vinu na smrti Ježíše, je rovněž chybná. Za připomenutí stojí i jeho výrok: „Nejsem vinen krví tohoto člověka.“

Mimo rámec

Na některé nejasnosti kolem Ježíšovy smrti ukřižováním upozorňují i čeští vědci. Například profesor Michal Skřejpek pochybuje, že by kterýkoliv odsouzenec mohl absolvovat značně dlouhou tzv. „křížovou cestu“ s těžkým křížem (tři a půl metru dlouhým a vážícím více než sto kilo) na zádech. Podle něj spíše nesl pouze jeho část, příčné břevno, na němž byl připoután rukami, zatímco kůl byl trvale umístěn v prostoru, kde se konaly popravy. Doktor David Sedmera z Anatomického ústavu Karlovy univerzity vylučuje, že byl Ježíš na kříž přibit skrz dlaně, z anatomického hlediska je to podle něj nemožné, ostré hřeby byly spíše vedeny před zápěstí. Bohužel však nikdo z lékařských kapacit nevyslovil svůj názor na možné zázračné Ježíšovo „zmrtvýchvstání“, jinak zajímavý dokument totiž končí slovy, že to je „mimo jeho rámec“.

Zdroje: autorka, Česká televize, Wikipedie

-reklama-

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz