Český režisér Jiří Vejdělek je znám především svými různorodými komediemi. Jistě mi dáte za pravdu v tom, že tyto komedie byly i kvalitou velmi různorodé. Osobně mám z jeho tvorby nejraději filmy Václav (Ivan Trojan), Roming (Bolek Polívka) a Ženy v pokušení (Eliška Balzerová). Letos, se nám do mysli snaží zakousnout hned z kraje roku, a čím jiným, než právě komedií, příznačně nazvanou Něžné vlny.

Příběhově nejde znova o žádný superskvost, ale přesto stojí za zmínku. Pojednává o mladém Vojtovi, který má trošku nestandardní rodinu. Jeho otec, výbušný cholerik, za mlada nedokázal přeplavat La Manche, a jeho matka tančila balet, než ji zastavilo těhotenství. Vojta má však naprosto jiné nadání, je výborným klavíristou, což jeho otec nechápe, avšak matka dělá vše pro to, aby ho v této činnosti podporovala, často však velmi zvláštním způsobem. Největším objektem touhy pro Vojtu, se však stane rezavá spolužačka Ela. Ta je vynikající akvabelou, reprezentující Československo. Naneštěstí se chystá na soutěž do Paříže, a tak Vojta musí podniknout vše pro to, aby se s ní rozloučil, jak se na mladého panice patří, protože hrozí, že už se Ela nikdy nevrátí, jelikož se vše odehrává v roce 1989, tedy v roce, známém především Sametovou revolucí.

nev05

Eskapád Vojty si tedy užijeme v průběhu filmu mnoho. Společně s jeho přáteli a rodinou, s doktorem, kterého hraje výborně Jan Hartl, budeme svědky humorných situací, které si zapamatujete opravdu snadno. Ještě cestou z kina jsme se smáli nad některými scénami, které ve snímku uvidíte. Jenomže nejen humorem je tento snímek živ, a bohužel i tady se Vejdělek nevyhnul několika, dle mého názoru, chybám.

V prvé řadě je to poslední půlhodina filmu, kde mu evidentně dochází dech. V kontrastu s celým snímkem je právě onen závěr to nejslabší, z celého filmu. Hudba od Miloše Krkošky je v pohodě, avšak nijak převratná, či vyčnívající nad průměrem. To co však musím vyzdvihnout je výborné herecké obsazení, o kterém jsem se již několikrát zmínil. Ať už vezmu představitele Vojty Roberta Cejnara, či cholerického otce Hynka Čermáka, přes stále krásnou Táňu Pauhofovou a lamače dívčích srdcí Vojtěcha Dyka, všichni jsou ve filmu perfektní a své role hrají přesně tak, jak byste čekali.

nev04

Na otázku, zdalipak na tento film jít do kina, je jednoduchá odpověď. Jiří Vejdělek stále umí, a je v záplavě všech těch Troškových hovadin a Hřebejkových nedoladěných filmech z poslední doby, to nejlepší, co můžete v kinech z české produkce vidět. Pokud pak srovnám i poslední český pokus v podobě Křídel Vánoc, Vejdělek jednoznačně vede. Proto říkám, jděte do kina a bavte se. Něžné vlny jsou fajn film.

Napsal : Digmen

TRAILER :

[fbcomments]

-reklama-