Kriminální či detektivní žánr dominuje televizním obrazovkám napříč širokému spektru televizních stanic. Dennodenně si můžeme vybírat z bohaté palety filmů a seriálů, z nichž některé si dopřáváme opakovaně, jiné nám stačí zhlédnout jednou, jiné míjíme obloukem, zatímco tu poslední skupinu zatracujeme a přepínáme na konkurenční program. Široká nabídka detektivek může člověka zahltit, proto jsem se rozhodl vybrat pětici těch, které dle mého názoru stojí za pozornost. Chtěl bych však zdůraznit, že se jedná o subjektivní pohled autora článku, stejně tak netvrdíme, že jsou to ty umělecky nejlepší.

Columbo

Neustále zamyšlený, doutníky kouřící muž s černými vlasy, otlučeným autem a věrným psem brázdí televizní obrazovky již desítky let a za tu dobu se stal synonymem otravného detektiva s neméně otravnými otázkami, dohánějící k šílenství jednak skrývající se vrahy, ale i všechny postavy v jeho okolí.

Columbovi od samého počátku víme (až na výjimky), kdo je pachatelem zločinu a pouze sledujeme škádlivou hravost, s níž si představitel hlavní role Peter Falk pohrává s podezřelým. Člověk nabude dojmu, že Columbo okamžitě ví, kdo je vrahem a pouze ho baví trápit ho svou neustálou přítomností, utahuje nad ním smyčku a přesně trefenými otázkami se dostává k pointě svých úvah.

Seriál odstartoval v roce 1968 a do finiše doběhl až v roce 2003. Natáčel se dlouhých 35 let, přesto za tu dobu vzniklo pouhých 69 epizod. Columbo se v něm často zmiňuje o své ženě, která se v jednotlivých dílech nikdy neobjevila, nicméně vznikl pro ni samostatný seriál, kde si zahrála Kate Mulgrew.

Mentalista

Zatímco Columbo je kovaný vyšetřoval, Patrick Jane plní roli konzultanta, spoléhá se na své deduktivní schopnosti, instinkty, řeč těla či psychologické projevy. Jedno však mají obě postavy společné – hravost.

Ústředním motivem seriálu je polapení Rudého Johna, který na místech činu nechává krvavé smajlíky a před lety zavraždil Janeovu rodinu. Zatímco Mentalista se ho snaží vypátrat, na pozadí jednotlivých dílů rozplétá i jiné samostatné případy.

Simon Baker, představitel hlavní role, nepostrádá charisma, na jeho tváři můžeme spatřit potutelný, vychytralý úsměv, s nímž láká podezřelé do důmyslných pastí, případně na ně zkouší své manipulativní triky. Prakticky pokaždé ho to dovede do cíle, zatímco ostatní kolegové žasnou, jak jejich zdánlivě pohodový parťák rozplétá jeden případ za druhým spíše dílem náhody než úředních postupů.

Seriál se nesnaží divákovi přiblížit skutečnou práci kalifornské policie, spíše baví odpočinkovou, nenáročnou formou, nepostrádá vtip ani napětí a potrpí si na neustálé zvraty a zápletky.

Svět pod hlavou

Originální seriál z dílny Radima Špačka a Marka Najbrta začíná zdánlivě jednoduše. Filip Marvan se stane obětí dopravní nehody a upadne do kómatu. V něm se ocitá uprostřed roku 1982, několik let před vlastním narozením, kde rozplétá tíživý osud svých rodičů i lidí, kteří se je snažili zašlapávat do země.

Hlavního hrdinu ztvárnil poměrně nevýrazný Václav Neužil, nicméně za pozornost stojí především oslnivé výkony hláškujícího Ivana Trojana a ohebného policisty Jana Budaře. Zatímco jeden stojí na správně straně zákona a snaží se svou práci vykonávat svědomitě, tedy tak, jak režim dovolí, Budař alias Klement Kratěna touží především po velitelské roli, a proto se od samého počátku drží vlivných lidí. Těm pomáhá zametat i ty nejhorší zločiny, splétá intriky proti vlastním kolegům a neváhá se dopustit vraždy, pokud z ní může nějak profitovat.

Bylo by kacířské nazvat tenhle seriál čistokrevnou detektivkou, neboť v sobě kombinuje mystiku, akci, humor, drama či thriller a nebojí se zabřednout ani do vod romantiky. Autorům se podařilo tenhle zdařilý mix ukočírovat, vše se drží dobových reáliích a nesklouzává k přepjatosti. Mezi seriály České televize se jedná o výrazný kousek, značně vybočující z řady sériově natáčených kriminálek. Nabroušené dialogy nenechají diváka vydechnout, tempo s každým dílem roste, nicméně na konci přece jen ochabne. I tak se jedná o výraznou minisérii, která v tvrdé konkurenci obstojí.

Hříšní lidé města pražského

Těžko naleznete diváka, který by neznal slavnou mordpartu složenou z inspektorů Mrázka, Boušeho a Brůžka a vrchního rady Vacátka. Ve třinácti dílech hlavní hrdinové řeší různě závažně zločiny od krádeží až po vraždy.

Seriál natočený v roce 1969 na motivy rukopisu Jiřího Marka se těší obrovské popularitě, o čemž svědčí každoroční reprízy České televize. Děj se odehrává mezi světovými válkami, takže některé vyšetřovací metody buďto neexistují nebo jsou ještě v plenkách, a tak se detektivové spoléhají na vlastní zkušenosti, intuici, případně znalosti podsvětí. Nezřídka se jim podaří pachatele identifikovat díky jeho nevalné minulosti, případně osobní známosti.

Na rozdíl od výše zmíněných seriálů se Hříšní lidé města pražského kromě řešení případů soustředí i na životy pachatelů, takže některé díly sledujeme gradaci jejich zločinného chování. Teprve poté je předáno slovo vyšetřovatelům a ti se pouští do práce. Přímočarý děj se vsouká mezi 45 až 60 minut a vystřídá se v něm celá plejáda známých českých herců.

Vražda v Orient Expresu

Na začátek je potřeba zmínit, že nemám na mysli americkou slátaninu s Kennethem Branaghem z roku 2017, ani starší verzi z roku 1974. Řeč je o třetí epizodě dvanácté série Hercula Poirota s ikonickým Davidem Suchetem, kterého zná divák ze všech představitelů nejlépe. Zdvořilý projev, slušnost a elegance včetně vybraného slovníku činí z postavy z pera Agathy Christie detektiva gentlemana, který ctí nadevše zákon a spravedlnost, i když při cestě v Orient Expresu je nucen své postoje krapet přehodnotit.

Příběh začíná vcelku jednoduše. Na palubě vlaku známého jako Orient Expres dojde k vraždě zámožného obchodníka, podezřelí jsou všichni pasažéři. Poirot vhodně zvolenými otázkami rozkrývá vztahy mezi jednotlivými postavami, návaznost na amerického obchodníka a jeho nevalnou minulost. Nicméně čím více se smyčka utahuje, tím více pochybuje o tom, kdo vraždu spáchal, každou chvíli podezřívá jinou osobu a zdá se, že nebude snadné rozlousknout, kdo je za ni zodpovědný.

Vražda v Orient Expresu začíná na nádraží, až si člověk řekne, že sleduje spíše nějakou idylickou cestu na dovolenou, nicméně sněhová závěj všechno změní a vlak uvízne v lesích. Napětí postupně graduje až do velkého finále, dozvídáme se spoustu nových informací o jednotlivých postavách, aniž bychom byť jen náznakem tušili, kdo je vrahem. Vhodná kombinace napětí a Poirotovi důslednosti diváka přiková k obrazovce, protože jakmile mu unikne sebemenší detail, je nucen přetáčet o pár minut nazpět. Orient Expres považuji za samotný vrchol celého seriálu.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

ZDROJ:Wikipedie.cz, CSFD.cz
Patrik Strohbach
Filmový nadšenec, nekritický obdivovatel westernů, miláček seriálů, vášnivý čtenář a zapálený autor všemožných příběhů. Umění je mým hobby, životní cestou, směrem i filozofií. Kromě toho se věnuju fotbalu, občas si jdu zaběhat nebo si zajdu na dobrou večeři.