Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii
Podívejte na fotky v galerii

Aktuální historie znovu ožívá a my se můžeme podívat, jaké dějinné souvislosti tomu předcházely. Sovětský svaz (plným názvem Svaz sovětských socialistických republik – zkratkou SSSR) byl eurasijský stát se socialistickým zřízením, který existoval v rozmezí let 1922 až 1991 na většině území dřívějšího ruského impéria.

Sovětský svaz měl ve své ústavě zakotvenou vedoucí roli komunistické strany, která byla dominantní politickou silou do roku 1991. Ačkoliv byl Sovětský svaz nominálně unií svazových republik s hlavním městem v Moskvě, ve skutečnosti šlo o silně centralizovaný stát. Říjnová revoluce v listopadu 1917 vedla k pádu ruského impéria a odstranění prozatímní vlády. Poté, co bolševici zvítězili v občanské válce, byl v prosinci 1922 založen Sovětský svaz, sdružující Ruskou sovětskou federativní socialistickou republiku, Ukrajinskou, Běloruskou sovětskou socialistickou republiku a Zakavkazskou federativní socialistickou republiku. V následujících letech byly vytvořeny další sovětské republiky ve střední Asii.

Po smrti prvního sovětského vůdce Vladimira Iljiče Lenina v roce 1924 se dalším vůdcem země stal Josif Vissarionovič Stalin, který zahájil rozsáhlou industrializaci, spojenou s plánovanou ekonomikou a politickým útlakem. V gulazích tehdy zahynulo několik milionů lidí. Během druhé světové války v roce 1941 nacistické Německo a jeho spojenci napadli Sovětský svaz, přestože s ním dříve podepsali dohodu o neútočení. Z následujících čtyř let těžkých bojů Sovětský svaz vyšel jako jedna ze dvou světových supervelmocí – tou druhou se staly Spojené státy. Zároveň získal (staro)nová území ve východní Evropě, obzvláště v Pobaltí, a počet svazových republik stoupl na 16 (od roku 1956 se ustálil na 15).

Sovětský svaz se spolu se satelitními zeměmi východního bloku podílel na studené válce, dlouhém ideologickém a politickém boji se Spojenými státy a jejich spojenci, v němž nakonec neuspěl kvůli ekonomickým problémům a také zahraničním a domácím nepokojům. Na konci 80. let se poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov pokusil reformovat stát politikou perestrojky a glasnosti, avšak Sovětský svaz se zhroutil a byl rozpuštěn. Práva a povinnosti Sovětského svazu převzala Ruská federace. A její ambice znovu ožívají…

Prima ZOOM se podívá pod pokličku rozpadu jedné velmoci již 13.9. ve 20.00 v dokumentu Konec supervelmoci: Pád Sovětského svazu (repríza v pátek 16. 9. ve 13.25).

Před třiceti lety přestal Sovětský svaz existovat. Dříve mocná supervelmoc se rozpadla na patnáct nezávislých států. Které z nich se dají dnes považovat za úspěšné? Má v nich ještě Moskva nějaký vliv? A jak se k nim staví NATO nebo Evropská unie? Než ruský prezident Vladimir Putin napadl sousední Ukrajinu, vznikl dokumentární film, který odhaluje, co se stalo po rozpuštění Sovětského svazu. Každý z patnácti osamostatněných států ležících mezi Baltským mořem a pohořím Pamír se zdánlivě vydal svou vlastní cestou.

Jedním z prvních kandidátů na samostatnost byla malá Litva. Ruslanas Baranovas z jejího hlavního města Vilnius zná sovětskou éru jenom z historických knih. Je politicky aktivní a pracuje v litevském parlamentu. Stejně jako v ostatních baltských republikách funguje v Litvě parlamentní demokracie srovnatelná se západní Evropou. Naopak ve střední Asii došlo k tomu, že se z bývalých stranických pohlavárů stali autokratičtí vůdci. Navzdory těmto propastným rozdílům věří renomovaný ekonom Ruslan Semenovič Grinberg, který pracoval jako poradce posledního sovětského prezidenta Gorbačova, že všechny nástupnické státy SSSR jednají a postupují na základě stejného principu: usilují o maximální ekonomickou spolupráci a zároveň minimální politickou závislost na Rusku.

Navzdory tomu, že šlo o převážně mírumilovný a poklidný proces, nazval ruský prezident Putin rozpad Sovětského svazu „největším geopolitickým neštěstím 20. století“. Tento historický, a přitom naléhavě současný film Pád velmoci odhaluje Putinovu sovětskou nostalgii, drsnou politickou situaci, do které svými kroky odsoudil vlastní zemi, a také to, jaký je dnešní odkaz bývalé supervelmoci v Litvě, na Kavkaze, v Kyrgyzstánu i v srdci samotného Ruska.

Zdroj: FTV Prima

-reklama-

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

REDAKTORKA & SOCIAL MEDIA