Také další promluva k národu, kterou premiér Andrej Babiš zveřejnil v den středečního státního svátku, vyvolala diskuse na sociálních sítích. Lidé se nejvíce rozčilovali nad tím, že jim premiér radí, aby zůstali doma (kde jim mimochodem podle analýz hrozí jedno z nejvyšších rizik nákazy koronavirem) nebo koho mají obejmout (rovněž rada nad zlato). Ve stínu jejich naštvaných reakcí nezůstalo ani hodně překvapivé doporučení, aby se podívali na první díl seriálu České televize České století.

V den státního svátku totiž veřejnoprávní kanál odvysílal film Rašín, věnovaný dramatickému životnímu příběhu prvního ministra financí československé vlády Aloise Rašína, v němž vystupuje také první československý premiér Karel Kramář. Režisér Jiří Svoboda několikrát zdůraznil, že tento závažný historický snímek natočil především proto, aby připomenul dvě osobnosti, které se zasloužily o vznik Československa, ale na dlouhá léta zůstaly ve stínu T.G. Masaryka a E. Beneše.

Tabu našich dějin

Český premiér navzdory tomu, možná záměrně, odvedl pozornost od osoby Rašína právě k T. G. Masarykovi, jemuž je věnován první díl Českého století, nazvaný Veliké bourání. A to přesto, že právě tento díl, odkrývající různá tabu našich dějin, vyvolal velké kontroverze u diváků i historiků. Masaryk v něm rozhodně není prezentován jako národem milovaný tatíček. V řadě scén se objevují i různé narážky na jeho minulost a nevyzpytatelnost.

Masaryk byl mužem, který se celý život se veřejně vymezoval proti Rakousku a rakouskému císaři, jemuž však byl za mnohé osobně vděčný. Mimo jiné ho vysekal z několika těžkých průšvihů. V této souvislosti je třeba připomenout nedávno zveřejněné indicie, naznačující, že jeho otcem mohl být císař František Josef I. Leccos naznačuje stanovisko tzv. Strážců, majících k dispozici tajné informace z rakouských archivů o skutečném Masarykově původu. Nechali se slyšet, že český národ dosud není na jejich zveřejnění připraven. Nutno však dodat, že autoři Českého století, scenárista Pavel Kosatík a režisér Robert Sedláček, tuto zásadní okolnost ve Velkém bourání ignorují a zaměřují se pouze na okolnosti vzniku Československa.

Prorok nebo obchodník

Zato neváhali dát nemalý prostor velmi zajímavé, byť fiktivní scéně setkání Masaryka s pozdějším britským premiérem Davidem Lloydem George. Ten Masaryka vnímal velmi kriticky, považoval ho za muže, jenž vystupoval účelově a diametrálně se lišil od jiných Čechů. „Říká jenom to, co si všichni přejí slyšet,“ glosoval jeho chování. Nechybí ani dialog, v němž se George Masaryka ptá: „Jste idealista a propagandista zároveň. Tak co jste? Prorok nebo obchodník?“ Georg také, na rozdíl od Masaryka, dosti přesně odhadl budoucnost, mimo jiné předpověděl, že soužití Čechů a Slováků nebude žádnou idylkou.

Lze ovšem jen spekulovat, která ze scén Velikého bourání se líbila premiérovi Babišovi natolik, že vyzval národ, aby se na České století díval a nezůstal pouze u jediného dílu: „Než jsem si chystal tento krátký projev, viděl jsem první díl seriálu České století od Roberta Sedláčka. Rád bych vám ho doporučil. Pokud máte tu možnost, podívejte se na tento seriál. Třeba právě s rodinou a dětmi. Uvidíte Masaryka a další významné postavy československé historie. A jsem si jistý, že nezůstanete jen u jednoho dílu, protože je skvělý celý,“ uvedl na svém Twitteru. Jisté však je, že mnoho Čechů jeho knížecí rady nebere vážně a především, že České století viděli dávno před ním.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz