Jen málokdo z Čechů si v zahraničí vybudoval takovou slávu, jako režisér Miloš Forman. Jeho jméno se v historii kinematografie řadí k velikánům jako Martin Scorcese nebo Woody Allen a jeho filmy Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) či Amadeus (1984) zná celý svět. Každý úspěch v režisérově životě je však vyvážen množstvím ran, které obdržel. Připomeňme si společně u příležitosti nedožitých devětaosmdesátých narozenin život a kariéru filmového génia Formana. 

Scenárista a režisér

Forman se narodil 18. února 1932. Jeho dětství značně poznamenala válka a když oba jeho rodiče odvedlo gestapo za spolupráci s protinacistickým odbojem, z Miloše Formana se stal sirotek. Při vzpomínkách na svou matku a otce uvedl, že to byli právě oni, kteří jej vzali na první, tehdy samozřejmě němý, film, který kdy v životě viděl. Poté, co ztratil oba rodiče, vyrůstal Forman v internátní škole, kde se seznámil s budoucím prezidentem Václavem Havlem.

Přestože chtěl studovat divadlo, osud to zamýšlel jinak a byl přijat na filmovou fakultu, kde se měl věnovat scenáristice. Už během studií působil jako asistent a pomocný režisér Alfreda Radoka. Celá Formanova generace (Jiří Menzel či Věra Chytilová) byla do velké míry ovlivněna zahraničními filmy, po jejichž vzoru začala i sama točit. My tuto generaci dnes známe pod termínem Československá nová vlna.

Forman zrozený

Forman debutoval snímkem Konkurs (1963), filmem prolínajícím se s dokumentem. Nejvýrazněji se geniální režisér projevil ve filmech Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967), kdy oba tyto filmy byly nominovány na Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film. Za politického uvolnění během Pražského jara v roce 1968 získal povolení vyjet natočit jeden film do Spojených států amerických, tímto filmem byl snímek Taking Off (1971), který Forman natočil svým obvyklým „českým“ přístupem a film se tak v USA po všech stranách stal propadákem.

Embed from Getty Images

Poté, co se kvůli normalizaci Formanovi nepodařilo prodloužit svou výjezdní doložku, rozhodl se do Československa už nevrátit. Bylo to pro něj těžké rozhodnutí z toho důvodu, že v Československu nechal svou ženu Věru Křesadlovou a své dva syny, dvojčata Petra a Matěje. Rok pobýval v hotelu v New Yorku, odkud jej vytáhl až Michael Douglas, který hledal režiséra pro film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975), který měl produkovat. Do hlavní role byl obsazen Jack Nicholson. Tento film vynesl českému režisérovi nominaci na prestižního Oskara, kterou nakonec proměnil ve výhru. Od té doby se začal Forman zapisovat do filmové historie, ať už filmovou adaptací muzikálu Vlasy (1979) nebo filmem Ragtime (1981).

Embed from Getty Images

Návrat do Čech

Do Československa se Miloš Forman vrátil až po dlouhých šestnácti letech při příležitosti natáčení filmu Amadeus (1984), už jako americký občan. Sám později vzpomínal na pocity, které prožíval celý natáčecí štáb, kvůli nepřetržité přítomnosti Státní bezpečnosti. Riskovat se ale Formanovi opět vyplatilo, i Amadeus, věnující se životu Mozarta, vynesl režisérovi už druhého Oskara za režii. Na největší cenu filmového světa byl nominován potom ještě jednou, a to za film Lid versus Larry Flynt (1996). Posledním filmem režiséra Miloše Formana byly Goyovy přízraky (2006) s Javierem Bardemem, Stellanem Skarsgardem a Natalií Portman. Tento film měl premiéru v Praze.

Embed from Getty Images

V roce 2019 vyšel dokument popisující režisérův život nesoucí název Forman vs. Forman režisérky Heleny Třeštíkové. Na začátku vidíme Miloše Formana při jednom z mnoha rozhovorů, v oknech za jeho zády se rýsují newyorské mrakodrapy. Forman plynulou angličtinou popisuje jeho rodné město Čáslav, které by se svými šesti tisíci obyvateli vešlo do jedné jediné budovy v NY.

Miloš Forman zemřel 13. dubna 2018 v americkém Connecticutu.

Embed from Getty Images

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz

Jiří Kučera
ZAKLADATEL & ŠÉFREDAKTOR