Tento rok se s kvalitními filmy roztrhl pytel. O to více s těmi, které jsou na motivy knižních předloh. Dívka ve vlaku měla obrovská očekávání, vzhledem k tomu, že její románová knižní předloha se stala jednou z nejprodávanějších knih roku 2015 a ve většině žebříčků se ocitla na příčce nejvyšší. Na kriminální drama, které svým stylem připomíná o trochu úspěšnější knihu a film Zmizelá se stejně tak jako na všechny takové filmy pohlíží ze dvou pohledů. Jinak film bude hodnotit běžný divák, který knihu ani nedržel v ruce a jinak čtenář, který vše samozřejmě porovnává a měl tento svět vytvořen již dříve ve své hlavě. Já vám přináším recenzi z pohledu divačky, která knihu četla a byla z ní velmi nadšená, ale zároveň i názor na to, jak se zřejmě v kině cítil divák, který s dějem předem seznámený nebyl.

  • ZACHOVÁNÍ STŘÍDÁNÍ POSTAV
    Kniha měla své největší kouzlo právě v tom, že nebyla psána jednotvárně z pohledu jedné postavy, jako většina kriminálních dramat. Bez střídání postav a jejich úhlů pohledů na jednu věc by dle mého film ani nedával smysl, čili bylo velmi milých překvapením, když se na začátku objevilo na plátně kina „Rachel“ a později se to střídalo.
    haley-bennett_
  • SEZNÁMENÍ S POSTAVAMI
    Hned na úvod se seznamujeme s alkoholičkou Rachel, která stejně jako v knížce nám je tak nějak sympatická a spousta (alespoň žen) se určitě umí vcítit do její kůže, čili její chování vlastně chápeme, postupně odhalujeme problémy jejího života a důvody, proč je tam, kde je. Stejně tak jsme se seznamovali i s Annou a Megan, jejichž osudy a minulost na nás nebyly vychrleny najednou hned v úvodu, ale vše jsme se dozvídali až postupně s vyvíjejícím se dějem. A to je dobře.
    Z pohledu nečtenáře knih: Podle mě se mohl divák ze začátku v propojení všech dam ztrácet. Rachel jezdí vlakem a vídá z okna dva domy, které se zdá, že ji jsou povědomé, ale vlastně nevíme odkud. Čtenář samozřejmě hned souvislost a propojení zná, běžný divák je ale postaven před skutečnost, že Rachel ve vlaku pláče nad cizí ženou jménem Anna a jejím miminkem, v jejichž domě se nachází žena č.3 Megan, která bydlí vedle a vlastně to moc smysl nedává. Celý ten příběh a propojení se dozvídáme až později.
    _
  • VRAŽDA? ÚNOS? ÚTĚK..?
    V klasické detektivce se najde tělo a hledáme vraha, nudná rutina, která většinou končí stylem „byl to zahradník nebo manžel“. Dívka ve vlaku je ale něco zcela jiného. Do poloviny filmu nevíme, co se vlastně řeší. Pohřešuje se Megan, ztratila se, nebo utekla sama? A proč? Kvůli manželovi? Kvůli milenci Abdicovi? A je to vůbec milenec? Vždyť spolu vlastně nic neměli…Je živá nebo mrtvá? Dokud se zcela nečekaně (stejně jako v knize) neobjeví její tělo, nevíme vůbec nic, což dodává příběhu velkou dávku dramatu.
    policie
  • VZPOMÍNKY RACHEL
    Ze začátku s Rachel většina diváků pravděpodobně soucítí, dokud se nezačnou vynořovat její vzpomínky z minulosti, kde dělá ostudu manželovi, fyzicky ho ohrožuje a unáší mu dítě, co má s novou ženou. V tu chvíli se názor mění a Rachel je podávána jako agresivní alkoholička, která svému muži ničila život a vlastně si to všechno zaslouží. Je tomu ale tak? Film celou dobu působí dojmem (a opět, stejně jako kniha!), že to co právě na plátně běží, vlastně vůbec nemusí být pravda. Rachel má vše zamlžené díky alkoholu, takže nejen že se minulost dozvídáme postupně, ale ještě ani nevíme, zda se to tak skutečně stalo.

    -reklama-


    Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
    Přidat na Seznam.cz