Podařil se Ronu Howardovi husarský kousek při záchraně problematického projektu?

To, co začalo jako velkolepý návrat legendy, se v posledních měsících mění v poslední zoufalé lapání po dechu, protože legenda přepálila start a teď mele z posledního.

Nezbývá, než se ptát. Čí je to vina? A kdo to se bude zodpovídat?

Kdo by podezříval usměvavou paní jako je tato?
Zdroj: nerdist.com

Masy fanoušků nejspíš největší filmové ságy všech dob shodí vinu na tvůrce – režiséry, herce, skladatele, trikaře, prostě na zaměstnance. Mezitím se jejich zaměstnavatelé, kteří za touto mizérií stojí, vyhnou čemukoliv horšímu, než je výkaz zisků za poslední účetní období.

Bylo by naivní si myslet, že filmy jsou jen o umění. Filmy jsou umění, to ano, ale taky jsou dost nákladné umění a když si na sebe nevydělají, nebude pokračování. Nezáleží na tom, zda to bude vrcholný audiovizuální kousek. Důležité je, aby svými zisky dokázal splatit náklady a ještě přinést co nejvíc studiu a tvůrcům. Jak řekl nejeden z hollywoodských současníků: „Nejmocnější silou ve filmovém průmyslu jsou dolary.“ Kdo je má, vyhrává.

A konkurence je velká a neúprosná. Na to, aby si studia udržela svou pozici, musí vydělávat a až když vydělají, si mohou dovolit riskovat. Někdy totiž z těch risků vyjdou kousky, které pohnou celou tou mašinérií, ale stejně často z toho vyjdou propadáky.

4,5 miliardy dolarů z kin a dalších 9 miliard z prodeje hraček není vůbec špatné skóre.
Zdroj: geektyrant.com

Každé studio má ve své filmografii oba dva případy. Pro příklady není třeba chodit daleko. Star Wars, Indiana Jones, komiksové filmy, Pán Prstenů, to všechno byly dost riskantní podniky, které studiím přinesly obrovské tržby, nejedno ocenění a možnost produkovat dál. Stejně tak tam najdete kardinální přešlapy, které stály studia miliony dolarů: 47 Roninů, Stealth, Pluto Nash, John Carter: Mezi dvěma světy a další.
Častý problém však je, že jakmile se nějakému studiu jeden risk zdaří, nechce riskovat znovu, a tak stejnou formulku, kterou použilo napoprvé, použije znovu a znovu a znovu tak dlouho, dokud to nese.

Tvůrce největší filmové ságy v historii se upisuje ďáblu.
Zdroj: bigshinyrobot.com

Tvůrci samotní pracují jako zaměstnanci. Musí vycházet se svými chlebodárci. Totéž platí i pro ty nezávislé.Ono vlastně nikdy nešlo, aby někdo mohl produkovat svoje filmy sám a sám je i točit. Vždy je potřeba nějakého partnera, distributora či investora. No a někteří nechávají svým režisérům volnou ruku, jiní ne.

Opět příklady nejsou nijak daleko. Kevin Feige (hlavní šéf Marvel Cinematic Universe) dokázal od roku 2008 vybudovat miliardový podnik. Jenže mu velmi správně došlo, že kdo se nevyvíjí, zemře. Z toho důvodu se nebál riskovat a jakmile si zařídil rezervu, aby mohl fungovat i v případě neúspěchu, uvolnil peníze na poněkud atypické komiksové adaptace, jako byli Strážci Galaxie, Thor: Ragnarok či veleúspěšný Black Panther. Zároveň dokázal ukočírovat mnoho tvůrců s mnoha styly.Výsledkem je, že všechny filmy, i přes rozdílné tvůrčí týmy, naprosto zapadají do skládačky MCU.

Na první pohled byste ho netipovali na nejúspěšnějšího producenta současnosti.
Zdroj: bigshinyrobot.com

Jsem si jistý, že když Epizoda VII svými tržbami překonala dvě miliardy, začal si leckdo mnout ruce, obzvláště pak Kathleen Kennedy, šéfka Lucasfilmu.
Nemnula si je moc dlouho.

Spin – off Rogue One si nevedl vůbec špatně a odnesl si pozitivní reakce kritiků i diváků a miliardu. Stále nebyl důvod se obávat. Ten přišel o rok později.

Star Wars: Poslední z Jediů, druhý díl nejnovější trilogie, byl v mnoha ohledech překvapivý. V režisérském křesle neseděl J. J. Abrams který natočil Epizodu VII, ale  Rian Johnson. Toho zcela správně napadlo, že sága o Síle potřebuje svěží vítr.

Nejvíce dohadů vyvolal Luke, který zpochybnil polaritu Síly.
Zdroj: theplaylist.net

Naneštěstí se mu nepodařilo to správně uchopit a výsledek byl, i přes mnoho brilantních nápadů, sražen na kolena zcela stupidní zápletkou, zbytečnou příběhovou linkou a častými scénáristickými kiksy. Jeho kvalita tak byla v průběhu stopáže silně proměnlivá, kdy se střídaly dechberoucí sekvence se scénami, které zanechaly hluboké rány na duši mnoha fanoušků. I přesto všechno si Epizoda VIII odnesla z kin slušné 1,3 miliardy, což bylo asi méně, než na kolik si Disney věřil, ale stále rozhodně ne důvod k obavám o zisky, navíc se tím studiu vrátily ty 4 miliardy, které je akvizice Lucasfilmu stála.

-reklama-