I když Česká televize musela kvůli zpravodajství, věnovanému přírodní katastrofě na jižní Moravě, měnit svůj páteční program, který chtěla původně věnovat rozloučení s herečkou Libuší Šafránkovou, nakonec divákům zprostředkovala alespoň přímý přenos smutečního obřadu, odehrávajícího se v kostele svaté Anežky české na pražském Spořilově.

Jakkoliv to byly okamžiky velmi deprimující, především při pohledu na zdrcenou rodinu milované herečky v prvních řadách, přece jenom se divákům naskytly i méně ponuré chvilky. Scénář elegantního a důstojného ceremoniálu byl totiž koncipován tak, aby okamžiky vážné střídaly ty veselejší.

Nejkrásnější pohádková bytost

Jedním z hostů, kteří promluvili u rakve s nádhernými květinami a krásné velké fotografie Libušky Šafránkové byl herec a zpěvák Jiří Macháček. Své kolegyni poděkoval, že byla tou nejkrásnější pohádkovou bytostí našeho dětství a s dojetím ji popřál: „Odpočívej v pokoji.“ Pak ji se svou skupinou Mig 21 zazpíval píseň „Snadné je žít“, kterou měla velmi ráda. Další herecký kolega, Jan Hrušínský, s nímž se Libuška Šafránková sblížila při natáčení televizní inscenace „Babičky“ s roztřeseným hlasem poznamenal, že lidí, jako byla ona, se rodí jako šafránu, mimořádných ve všech směrech. „Chtěl bych ji chválit ještě víc, ale vím, že by mě sama zastavila. Jsem si jist, že Líba bude stále s námi, v našich srdcích, vždycky bude, bude tu dokonce pro mnoho dalších generací,“ zakončil svůj hold.

Ahoj, já su Dáša Veškrnová

Velmi těžký úkol zavzpomínat na svoji velkou kamarádku dostala Dagmar Havlová. Navzdory tomu, že také ji nečekaný odchod blízké bytosti hluboce zasáhl, rozloučila se s ní tak, že dokázala rozesmát plačící smuteční publikum, včetně syna Šafránkové, Josefa Abrháma mladšího. „Ahoj já su Líba Šafránková ze Šlapanic, ahoj já su Dáša Veškrnová ze Židenic. A Libuška na to: budeme se spolu kamarádit jo, chceš? Odpověděla jsem, jestli uděláme zkoušky, jo chcu. Zkoušky jsme udělaly a od té doby se stala jakousi mou životní souputnicí,“ popsala Dagmar Havlová jejich první setkání. A poté vyprávěla, jak si ve zlých a nepříjemných chvílích pomáhaly zpěvem. Zazpívala dokonce úryvek písničky: „Všude jsou, všude jsou, jestli nás unesou, pověst nám poskvrní smyslníci smyslní,“ kterou s Libuškou a její sestrou Mirkou použili jako obranu před všudypřítomnými fotografy.

Buď sbohem, Libuško

Vskutku dojemné smuteční projevy zakončil Ondřej Vetchý. Také on se přiznal, že musel splnit vskutku přetěžký úkol: „Libuška Šafránková byla pro celé generace mužů i žen zosobněním krásy, jemnosti, ušlechtilosti, něhy a ženskosti a vyvolávala v nás dojem, že život musí být krásný, když existují takové nádherné bytosti. Byla jedinečná.“ Citoval též slova svého kamaráda: „Ode dneška na noční obloze září nová hvězda, to Večernice se vrátila na oblohu. Buď sbohem, Libuško.“

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz