Celkem tři dny udržovala vláda, které už téměř nikdo nedůvěřuje, veřejnost v napětí, jak tvrdý „lockdown“ jim oznámí. Když se konečně v pátek pozdě večer na televizních obrazovkách objevil premiér s několika ministry, stovkám tisíců diváků bezostyšně sdělili, že zatímco jim budou jejich práva brutálně okleštěna, žádné restrikce se opět nedotknou průmyslových podniků. Tedy místům, kde se v naší zemi prokazatelně šíří koronavirus nejvíce.

Rozhořčení lidé na to ihned reagovali ostrými komentáři na všech dostupných sociálních sítích. „Takže do montovny a s MHD kamkoliv a bez omezení, ale nám už není dovoleno téměř nic,“ tak zněl typický komentář. Fakt, že se velmi přísná opatření a omezení dotknou každého občana a většiny živnostníků, ale velkých firem ne, vyprovokoval národ k převažujícím nesouhlasným reakcím. Podle nich řídí vládu průmyslová lobby, jejíž součástí je i premiér, a malí živnostníci, ať už obchodníci či provozovatelé restaurací nebo služeb, krachují nebo již zkrachovali a hrozí jim, že přijdou o vše, co vlastníma rukama mnoho let budovali. Lidé přitom zdůrazňují, že by byli ochotni dodržovat všechna nařízení, ovšem pouze za předpokladu, že by platila pro všechny.

Tvrdý lockdown s obří dírou

Jejich postoje jsou zcela na místě. Zatímco se totiž počty nakažených koronavirem pohybují v obcích v řádu desítek, v některých průmyslových podnicích jde o stovky. Názorným příkladem je automobilka Škoda, v níž je více nakažených než v Chebu, který je v médiích ukazován jako odstrašující příklad města s přeplněnou nemocnicí, v níž na covid-19 umírají i mladí lidé. Ale o tom informují média minimálně, raději nahánějí lyžaře na sjezdovkách nebo svévolně kontrolují, zda lidé nosí respirátory. Průmyslové podniky namísto toho většinou nechávají mimo hlavní pozornost svých covidových infoshow. Jen výjimečně se najdou novináři, kteří na tuto nerovnost poukazují. Patří k nim například komentář Martina Čabana na webu Seznam zprávy, nazvaný „Tvrdý lockdown s obří dírou“.

Selhání státu

Média rovněž často opomíjejí skutečností že vůbec nejvíce lidí se u nás nakazí ve sféře přímo řízené státem. Z podrobné analýzy, mapující počet nakažených zaměstnanců podle oborů činnosti, vyplývá, že jde především o hasiče, záchranáře, policisty, dále pracovníky ve školství a sociálních službách, vojáky a příslušníky vězeňské služby. Za nimi figurují skladníci a zaměstnanci logistických firem. V této souvislosti se jeví jako hodně absurdní, že právě policisté či vojáci budou kontrolovat občany, zda neporušili to či ono nařízení a budou nahlížet do jejich osobních dokumentů, jimiž musí podle rozhodnutí vlády prokazovat cíl a důvod své cesty, pokud opustí hranice obce či okresu. Budou si po každé kontrole dezinfikovat ruce? Jak bude zajištěna bezpečnost těch, co se jim musí podřídit?

Nakažená pošta

Do tabulky nejčastějších míst, kde se nakazí zaměstnanci různých oborů, se ještě v době, kdy vznikala, neprobojovala Česká pošta. Nyní však již také v tomto státním podniku s koronavirem bojují stovky lidí a nezbývá než se jen domýšlet, kolik z nich nakazilo zákazníky, jimž doručují zásilky. Možné to je samozřejmě i opačně, ale v podstatně menší míře. A každý z nás už jistě viděl, jak „přísně“ se na pobočkách pošty dodržují nařízená opatření.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz