Na tento týden připadá údajné 201. výročí narození Boženy Němcové. Poté, co se minisérie České televize „Božena“ vyhnula zásadnímu problému, kdy, kde a především komu se nevýznamnější česká spisovatelka skutečně narodila, v tomto trendu ve svém vysílání pokračuje i nadále. Jako by to nehrálo vůbec žádnou roli. Namísto toho se jak tento seriál, tak další pořady ČT, spíše zabývají spisovatelčiným manželstvím a jejími milenci.

Platilo to i o čtvrtečním vysílání „Studia 6“ na ČT 24, které bylo věnováno jubileu Němcové. Okolnostem jejího narození přitom bylo vyhrazeno několik vteřin. Moderátorka Jolka Krásná sice hned v úvodu připustila, že se na přesném datu a místě narození naší nejvýznamnější spisovatelky badatelé neshodují, ale to bylo vše.

Kdy, kde a komu?

Přes tyto evidentní pochyby všechny oficiální zdroje, včetně školních učebnic, stále uvádějí, že se Božena Němcová narodila 4. února 1820. Naštěstí však alespoň Wikipedie správně konstatuje, že přesné datum a místo jejího není známo. A na rozdíl od ČT, která svým divákům v rámci propagační kampaně k „Boženě“ slibovala, že se dozví pravdivý příběh spisovatelky, se na Wikipedii dočteme, k jakým závěrům prozatím dospěli někteří badatelé, snažící se tajemství původu spisovatelky rozšifrovat.

Například Jaroslav Šůra je přesvědčen, že Němcová se narodila o několik let dříve, než se dodnes uvádí. Vychází přitom ze školních záznamů v České Skalici, dokazující, že zdejší školu Barunka Panklová navštěvovala v letech 1824-1830. Musela by tedy do zdejší školy začít chodit již jako čtyřletá. Ke stejnému závěru dospěla i renomovaná historička Helena Sobková. Ta je navíc přesvědčená, že skutečnými rodiči Barunky nebyli manželé Panklovi, ale že ji nejspíše adoptovali. Indicie, které po letech pečlivých studií archivních materiálů Helena Sobková vypátrala, ukazují na matku a otce, pocházející z okolí kněžny Zaháňské.

Velká dáma z podzámčí?

Jistě také není náhodné, že se v minulosti s datem narození Boženy Němcové podle potřeby různě manipulovalo a především, že se jako dcera pradleny a kočího dočkala nebývalých výsad. Na zámku, patřícímu kněžně Zaháňské v Chvalkovicích, se jí dostalo vzdělání a výchovy panských mravů. „Zdá se, že výchova Barunky na zámku byla uskutečněna z rozhodnutí kněžny Zaháňské. Z období chvalkovického zřejmě pochází i domnělý portrét sedmnáctileté Barunky od neznámého malíře, který představuje dospívajícího dívku, podle ustrojení k nerozeznání od zámeckých slečen,“ konstatuje Helena Sobková ve své knize „Tajemství Barunky Panklové“.

Zvláštní náhody

Zmiňuje i další zvláštní „náhody“. Podle dochovaných svědectví měla například Terezie Panklová požadovat po lékárníkovi, aby účet za léky, které potřebovala pro nemocnou Barunku, zaslal vrchnosti na zámek. Později po kněžně zase chtěla pro tuto nejstarší dceru svatební výbavu, ta jí nakonec darovala zlaté náušnice. Žádnému z dalších dětí Panklových se ovšem takové přízně nedostalo.

Když Helena Sobková svoji knihu v roce 1982 vydala, nabádala své následovníky, aby pokračovali v bádání. Zdůraznila přitom, že hledání pravdy není samoúčelné a mělo by se stát prostředkem pro hlubší poznání osobnosti této výjimečné ženy. Je přesvědčena, že vliv prostředí sehrál v případě Němcové závažnou úlohu. Dnes by přitom stačilo k definitivnímu odhalení, kdo jsou skuteční biologičtí rodiče spisovatelky, provést pouze testy DNA, přičemž první z nich již byly dokonce realizovány. Jako neuvěřitelná se ovšem jeví zpráva, že na dokončení těchto testů chybí peníze, necelých dvě stě tisíc. Je to náhoda?

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz