Skutečně málokdy se stane, že vynikající vědci potvrdí platnost nějaké módní diety. Většinou je opak pravdou. Výjimku mezi pravidlem představují výsledky výzkumu profesora Satchina Pandy, který se věnuje problematice tzv. cirkadiánních rytmů a je autorem bestselleru Cirkadiánní kód. Podle něj našemu tělu skutečně prospívá, když se řídí biologickými hodinami a podle nich spíme, stravujeme se a pracujeme.

O svých poznatcích promluvil v pořadu České televize „Hyde Park civilizace“, kde byl hostem Daniela Stacha. Mimochodem, tento vynikající moderátor v Hyde Parku vyzpovídal již více než třicet nositelů Nobelovy ceny a celou řadu dalších osobností světového významu. Bezesporu k nim patří i Satchin Panda, který působí na Salkově institutu pro biologický výzkum ve Spojených státech.

Blahodárný melatonin

V rozhovoru Daniela Stacha s profesorem Pandou se diváci dozvěděli mnoho zajímavých informací, týkajících se třeba problémů se spánkem. Zatímco naši předci vstávali s východem slunce a po jeho západu šli co nejdříve spát, dnes je vše jinak. Lidé si svítí umělým světlem dlouho do noci a modré světlo, šířící se například z obrazovek televizorů (které jsou stále větší a větší), počítačů či mobilů, ovlivňuje kvalitu spánku. Když jdeme spát, klesne naše tělesná teplota a začíná stoupat hormon melatonin, který je velmi důležitý pro kvalitní spánek, ten ovšem modré světlo výrazně snižuje.

Podle profesora Pandy umožňují cirkadiánní rytmy, aby se naše tělo, včetně mozku, neustále opravovalo a detoxikovalo a díky tomu zůstávalo zdravé. K tomu je však zapotřebí dodržovat ideální denní režim Například hodina po probuzení je čas, kdy klesá hladina melatoninu, pokud ho máme v těle ještě dostatek, cítíme se ospalí. Proto je ráno nejlepší vyjít ven na přirozené světlo, třeba se psem, zalít květiny na zahradě nebo se jen projít. Hodinu po probuzení je také dobré dopřát si snídani a pak nastává ideální čas na pro duševní práci. Naopak, odpoledne je nejlepší věnovat se fyzické aktivitě, ať už pracovní či sportovní.

Jsme to, co jíme

Cirkadiánní rytmy rovněž výrazně ovlivňuje jídlo. Tím, že zůstáváme déle vzhůru, více a častěji jíme. Také tento faktor výrazně ovlivňuje kvalitu spánku, protože tělo stále ještě tráví, co jsme předtím snědli. Mimochodem, když si někdo dá večer kávu nebo silný čaj, trvá šest až dvanáct hodin, než se v těle odbourá kofein. Kávu, čaj, kakao či čokoládu už bychom proto raději odpoledne konzumovat neměli. „Kdy jíme, je stejně podstatné, jako to, co jíme,“ zdůrazňuje profesor Panda. A dodává, že i když v noci konzumujeme zdravé jídlo, tak to zdravé rozhodně není. Správné je jíst během zhruba osmi až desetihodinového intervalu a pak nechat tělo nejméně čtrnáct hodin odpočívat a odbourávat škodlivé látky. Díky tomu mnohem lépe fungují naše orgány i hormony. A v neposlední řadě je dokázáno, že když tělo před spaním netráví potravu, lépe spí. Jakmile ale večer nebo v noci vypijeme nápoj s mlékem nebo cukrem, či sklenku vína nebo pivo, odpočinek těla tím narušíme. Zároveň radí, jak snížit únavu po obědě, zvláště pokud je vydatnější. Podle něj je nejlepší se jít na chvíli projít.

Přerušovaný půst

Mimochodem, právě dodržování „časového okna“ pro přijímání potravy, je podstatou nynějšího, velmi populárního dietního režimu, tzv. přerušovaného půstu. Jeho propagátoři, podobně jako profesor Panda, zdůrazňují, že se díky této metodě daří nejen zhubnout, ale také výrazně zlepšovat zdravotní kondici.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz