Komedie Zbožňovaný, ve které si hlavní roli zahrál Jiří Bartoška, se zaobírá tématem dlouhodobé nevěry a jejích následků. Bartoškovi ve filmu zdatně sekundují Zuzana Kronerová a Ivana Chýlková jako manželka a milenka.
Kromě ústředního trojúhelníku se ve filmu objeví také Jiří Langmajer, Petra Hřebíčková, Štěpán Kozub, Taťjana Medvecká, Lukáš Melník, Kryštof Michal nebo Martina Czyžová. „Jsem rád, že máme tak skvělé obsazení. Tihle herci pro mě byli inspirací, a tak se upravovalo ještě i na place,“ vysvětlil scenárista a režisér Petr Kolečko, který pro inspiraci tentokrát sáhl do své rodiny. „Ten příběh je inspirovaný mým dědou, a to při rozhodování, zda znovu režírovat, hrálo docela zásadní roli,“ dodal Kolečko.
Zuzana Kronerová alias Olga
Představte nám svoji roli…
Jsem manželka pana profesora, známého lékaře, pediatra. Jsem tedy paní profesorová, velmi tolerantní, milující a hlavně věřící žena, takže manželský slib je pro mě velmi závazný. Jsem vynikající kuchařka a peču skvělé koláče.
Co vás přesvědčila, abyste tuto roli vzala?
Věděla jsem, že Petr Kolečko je velmi talentovaný scénárista, vystudovaný divadelní dramaturg, ale hlavně že skvěle píše. Je to teprve jeho druhý film, kde je v pozici režiséra, ale já se nebojím riskovat, ráda pracuji s mladými režiséry. Líbil se mi scénář a moc se mi líbilo, že jsme dokonce mohli o scénáři diskutovat! To mě velmi bavilo. A když jsem se dozvěděla, že mými partnery budou Ivana Chýlková a Jirka Bartoška, tak to byl velký tahák. Jsou to skvělí herci, a navíc se máme moc rádi.
Váš tatínek byl jedním z nejvýznamnějších slovenských herců, když jste byla mála, idealizovala jste si ho, zbožňovala jste ho?
Můj tatínek pro mě byl zbožňovaný, ale nevyžadoval to. Jsem bohužel jedináček a byla jsem pro mého tatínka všechno, takže jsem si s ním mohla dělat, co jsem chtěla. On měl hodně práce už od mého narození, ale vynahrazoval mi to o to intenzivněji. Hráli jsme spolu různé hry, dokonce zinscenované pohádky jako Sůl nad zlato… To byla moje životní pohádka, tatínek hrál krále a ty dvě zlé sestry a já jsem byla Maruška. A vždycky, když král řekl: Běž, ty dcero nezdárná, pryč z mého království, tak já jsem se prý usedavě rozplakala a rodiče mě nemohli utišit. Takže to spíš bylo takové psychodrama. Ale i když byl tatínek hodně slavný, byl to velmi skromný člověk a velmi mě miloval. A já jeho…
Ve filmu se odhalí určité tajemství kolem nevěry. Měla jste ve svém okolí taky nějaké?
Taková tajemství se v naší rodině nebo v mém manželství naštěstí nestala a doufám, že ani nestane. Ale je potřeba, a to mi nějak napovídá intuice, být připravený, že se něco takového může stát. Může se někdo zamilovat, může se to stát mému partnerovi, ale zatím o tom s manželem po 36 letech otevřeně vtipkujeme. Myslím si, že je potřeba mít v manželství takový svěží průvan, aby byl člověk připravený na všechno. A ten svěží průvan znamená, že je třeba mít i velký smysl pro humor a řeknu možná takovou kacířskou myšlenku, že kdyby můj manžel neměl smysl pro humor, tak bych mu utekla.
Ivana Chýlková alias Dana
Jakou roli ve filmu Zbožňovaný hrajete?
Hraju druhou ženu hlavního představitele, jeho celoživotní milenku, vlastně druhou neoficiální manželku.
Co jste říkala na scénář Petra Kolečka, zalíbil se vám hned?
Mně se hrozně líbil ten námět, který sice od doby, co jsem ho četla, prodělal po různých debatách ještě poměrně dost změn, ale myslím, že k lepšímu.
Dokonce jste prý měli i čtené zkoušky!
Ono záleží taky na tom, jaké máte obsazení. Když v tom hraje 30 lidí, tak je to problém, tady je to ale takové komornější, domluvit schůzku lidí, kteří v tom účinkují, bylo snazší. Ale je to vždycky lepší, když se setkají herci ještě před tím, než se začne točit.
Jaký byl Petr Kolečko režisér?
Výborný. Měl výhodu, že byl zároveň autorem, takže nemusel brát ohled na autora scénáře. Byl hrozně pružný a věděl, co chce.
Tématem filmu je nevěra, dokážete si představit, že někdo dokáže 40 let tolerovat nevěru?
Tolerovat? Já si dokážu představit ledasco, ale nevím, jestli bych se toho chtěla účastnit. Nebo vím, že bych se toho nechtěla účastnit, ale představit si to dovedu.
Měla jste nebo máte vy sama v životě někoho, koho zbožňujete?
Ano, naštěstí s ním žiju. Můj zbožňovaný žije se mnou.
Jaká byla spolupráce s Jiřím Bartoškou?
Vzhledem k tomu, že jsme spolu nehráli poprvé, jsem věděla, do čeho jdu. Točili jsme spolu nějaké věci pro televizi, film Vášnivý polibek… S ním je vždycky hezkej čas.
Jak vnímáte to, že si některé děti svoje rodiče příliš idealizují?
Já myslím, že by člověk měl mít nějaké ideály a to odlupování z těch ideálů si musí děti dělat samy. A ne, že mu někdo dospělý říká, dívej se na to takhle. Člověk si během svého života tvoří názor sám.
