Hned dvakrát po sobě se herec a scenárista Zdeněk Svěrák ohlédl za spoluprací s někdejším blízkým kolegou Ladislavem Smoljakem. I když spolu tito dva výjimeční umělci vytvořili několik skvělých filmů a stali se nejvýraznějšími osobnostmi legendárního Divadla Járy Cimrmana, jejich vztahy nebyly nijak idylické.

Zdeněk Svěrák to již před časem prozradil ve filmu „Tatínek“, natočeném jeho synem Janem Svěrákem. Česká televize ho reprízovala k Svěrákovým 85. narozeninám, které oslavil ve skvělé kondici minulý týden. V působivém dokumentu si mimo jiné postěžoval, že ho Ladislav Smoljak nepovažoval za „opravdového“ herce a do filmu, jehož scénář napsal, obsadil jiné herce a to bez jeho vědomí. Nesl to o to hůře, že Smoljakovi pomáhal splnit jeho sen, aby se stal režisérem.

Bilanční Minišou

Podobná zpověď zazněla i v novém pořadu Karla Šípa „Minišou“, v němž Zdeněk Svěrák bilancoval svoji velmi úspěšnou divadelní a filmovou kariéru. Zaznělo v něm nemálo zajímavých informací, které dali jak Svěrák, tak Šíp k dobru. Ne každý divák oblíbené komedie „Vrchní, prchni“ například tuší, že ji Svěrák původně napsal pro Jiřího Menzela, ale tomu se prý moc nelíbila. Když film nakonec režíroval Ladislav Smoljak, Menzel se nechal slyšet, že by to stejně tak dobře nenatočil. Původně přitom měl hrát hlavní roli namísto Josefa Abrháma Petr Nárožný a právě jemu psal Svěrák roli na tělo. Jenže, Ladislav Smoljak Nárožného odmítl a udělal dobře. Nebylo to poprvé, co se tito dva „hitmakeři“ v názoru na herecké obsazení zásadně rozcházeli.

Zklamání a rozkmotření

Nakonec to Zdeněk Svěrák poznal na vlastní kůži, když ho Smoljak neobsadil do role Trachty ve společném filmu „Rozpuštěný a vypuštěný“: „Láďa jak byl oslněn tím, že se konečně stal režisérem, tak se začal chovat trošku jinak, než jsem čekal. Čili on si obsadil ten náš film, aniž se se mnou radil. Vůbec. No, tak jsem si říkal, ty jsi trošku vyrostl, chlapče.“ Aby to nebylo málo, vedlejší roličku, kterou mu namísto Trachty Smoljak slíbil, dal nakonec Rudolfovi Hrušínskému, takže na něj zbyla jenom malá „čurda“. „V téhle situaci to bylo určité rozkmotření,“ svěřil se Šípovi. V té době ale naštěstí dostal nabídku na hlavní roli ve filmu Víta Olmera „Jako jed“. „Tak jsem si řekl, já Láďovi ukážu, kdo tady umí hrát,“ přiznal se s úsměvem.

Menzelovo neštěstí

Karel Šíp pak zavzpomínal, jak si mu Jiří Menzel jednou postěžoval: „Moje životní neštěstí je, že se Svěrákovi narodil syn, režisér.“  Ale ani se svým synem to nemá Zdeněk Svěrák často jednoduché. Dokumentární snímek „Tatínek“ otevřeně zachycuje jejich roztržku, která vznikla při natáčení filmu „Vratné lahve“, jenž byl původně anoncován jako film pro radost. Bohužel se stal opak, Jan Svěrák byl stále nespokojený se scénářem, který musel jeho tatínek mnohokrát přepisovat a dokonce to vypadalo, že „Vratné lahve“ vůbec nevzniknou. Rozčarovaný Zdeněk Svěrák totiž scénář uložil k ledu a trvalo dva roky, než se začal realizovat. Nicméně, roztržka mezi otcem a synem byla natolik závažná, že to jednu chvíli vypadalo na konec jejich spolupráce. Naštěstí k ní nedošlo a nyní spolu dokonce natáčejí další komedii, nazvanou „Betlémské světlo“.

-reklama-


Chcete mít naše články z první ruky? Přidejte si nás na domovskou stránku Seznam.cz
Přidat na Seznam.cz