Těchto 5 filmů zvládnou jen lidé s IQ nad 130. Pokud vás nudily, možná to není chyba režiséra

Pamatuji si ten pocit, když jsem seděl v kině a na plátně se objevil zpomalený manévr hlavního hrdiny, který se vyhýbal kulkám. Někdo za mnou jen tiše vydechl. Přiznám se, že tehdy jsem film opravdu nechápal, musel jsem Matrix vidět celkově třikrát, abych mu porozuměl a podobně to má mnoho z nás.

Jsou filmy, které jsou opravdovým oříšek k pochopení. O následujících filmech se říká, že jejich hlubší myšlenku zvládnou jen lidé s IQ nad 130. To číslo je samozřejmě nadsázka, žádná studie vám ho nepotvrdí. Ale něco na tom je. Jsou totiž filmy takové, které v sobě nesou hned několik poselství najednou a jak je chápeme je hodně ovlivněno našimi zkušenostmi, IQ a především naší pozorností.

Když film musíte vidět víckrát

Matrix z roku 1999 od sourozenců Wachowských pracuje s myšlenkou simulované reality, kterou ovládají stroje. Inspiraci čerpal z filozofie Jeana Baudrillarda i z kyberpunkové literatury. Jenže spousta diváků si z něj odnesla jen černé kabáty a kung fu. Přitom otázka, jestli je svět kolem nás skutečný, je mnohem děsivější než jakákoli akce ve filmu. Když jsem si ho pustil po letech znovu, uvědomil jsem si, kolik scén jsem dříve vlastně vůbec nevnímal.

Dalším v pořadí nepochopitelných filmů je Tenet. Christopher Nolan si v roce 2020 řekl, že divákům rozhodně nic neusnadní. Invertovaný čas, postavy pohybující se vpřed i vzad a do toho paralelní dějové linie s minimem vysvětlování. V kině jsem měl chvílemi pocit, že jsem zaspal půl hodiny. A nebyl jsem sám. Jenže Tenet je film, který vás donutí vrátit se zpátky, číst teorie, znovu si pouštět scény a hledat souvislosti. Pokud ho někdo označil za nudný, možná čekal klasickou akci. Tady jde ale o film plný hádanek.

Takové Věřte nevěřte

Podobně funguje Počátek z roku 2010. Film o snech ve snech. Principem je několik úrovní reality a čas běžící jinak v každé z nich. Vzpomínám si, jak jsme po projekci stáli před kinem a dohadovali se, jestli se káča na konci zastavila. A víte co? Vlastně jsme se nedokázali shodnout a o tom je celý příběh. Začnete se snadno ztrácet v tom, co je realita a co je sen.

Pak tu máme jednu specialitu mimo žánr akčních filmů. Mulholland Drive od Davida Lynche je úplně jiný zážitek. Tichý, podivný a místy opravdu znepokojivý. Příběh se točí kolem stejnojmenné ulice v Los Angeles, kde se schyluje k vraždě. Ta je odvrácena nešťastnou náhodou a film nás seznámí s hlavními herečkami. Jejich příběhy se různě prolínají a autor opět staví na principu snu. Když jsem film viděl poprvé, byl jsem spíš zmatený než nadšený. Až druhé zhlédnutí mi otevřelo oči. Lynch nikdy nic nevysvětluje, nechává diváka tápat a domýšlet si a to je na jeho tvorbě opravdu krásné, ale i složité.

Jeden z nejvíce zamotaných filmů

Posledním filmem, který bych rád zmínil je Pan Nikdo, film Jaca Van Dormaela z roku 2009. Ten jde ještě úplně jiným směrem. Vypráví příběh posledního smrtelného muže na Zemi, který si vybavuje různé verze svého života podle rozhodnutí, která mohl nebo nemusel udělat. Hraje si s teorií paralelních světů, s časem a s náhodou, jakou jsou naše životy utvářeny.

Jared Leto v hlavní roli zažívá různé životy najednou a někdy je to opravdu slušný zmatek. Přiznám se, že při prvním sledování jsem měl pocit, že je toho prostě moc. Jenže právě ta přemíra možností je smyslem filmu. Život není přehledný. Proč by měl být film? Tento film je mým osobním favoritem. Je plný emocí, plný zajímavých linek a zvratů. No a scéna, kdy se Leto snaží doběhnout vlak, který neví, jestli chce chytit? Z toho člověku pomalu až mrazí.

Neviděli jste, prohloupíte

Možná jste filmy nikdy neviděli. Možná jste některý z těchhle titulů vypnuli v půlce. Třeba jste si řekli, že nedávají smysl. To se stává. Ne každý večer máme chuť řešit existenciální otázky nebo rozplétat časové paradoxy. Ale označit tyhle snímky za nudné jen proto, že po nás chtějí víc než běžný blockbuster, je trochu zjednodušující. Všechny tyhle filmy mají společné to, že nevysvětlují všechno po lopatě. Nevodí nás za ruku a neříkají nám, co si máme myslet. A to je za mě dnes velice vzácné. Bude-li mít jeden z těch dní, kdy nevíte do čeho píchnout, dejte jim druhou šanci, opravdu se to vyplatí.

Zdroje: csfd.cz, csfd.cz, csfd.cz