V 90. letech si Češi mysleli, že to je bezcenné. Přitom jde o věc, za kterou vám dnes dají 750 000 Kč

Období po převratu, kdy se lidé nechali unést pocitem svobody, bylo divoké. Podle toho, co mi vyprávěli rodiče nebo si z pražského sídliště pamatuji, to platilo nejen o politice, ale i domácnostech. Lidé najednou chtěli žít moderně a nechtěli pozůstatky socialismu. Mnohdy vyhazovali věci bez rozmyslu a dnes jim zbyly jen oči pro pláč.

Nikoho už asi dnes nepřekvapí, že některé věci, které jsme považovali za harampádí, jsou cenné. Jenže u některých věcí je ta cenovka mnohem vyšší, než byste čekali. Přitom tyto kousky měly naše babičky a prababičky doma, kde se na ně prášilo. Měly je rády, ale samy je nepovažovaly za poklad. Jen věděly, že je všeho poněkud málo.

Jenže dnes si někteří z nás mohou vzteky rvát vlasy. Některé „krámy“ by jim totiž zaplatily luxusní dovolenou nebo rekonstrukci bytu.

Poznejte poklady skryté pod nánosy prachu

Slyšeli jste někdy o UP závodech v Brně? Starší jistě vědí, ale mladším generacím tato značka nic neřekne. Jenže dnes je to u světových sběratelů stejně vážená značka jako na červeném koberci lodičky od Christiana Louboutina.

Právě v tomto podniku totiž působil Jindřich Halabala, který byl vizionářem. Navrhoval nábytek, který měl být kvalitní, funkční a krásný. A to je přece kombinace, kterou chceme všichni.

Ano, v roce 1995 mohl nábytek této značky působit zastarale, hlavně když všichni chtěli ty kousky, které viděli ze západních filmů. Jenže v té době byl ten nábytek i prakticky bezcenný, a tak končil v lepším případě na chatě. A v tom horším přímo v kotli. Právě i díky tomu jsou některé modely tak vzácné a drahé.

• Třeba taková křesla, kterým se říká „Lyže“ a odborně jsou označena jako model H-269 mohou vynést desítky tisíc korun za kus. Pokud jsou tato křesílka s ohýbanými područkami po renovaci nebo ve skvělém stavu, tak za jeden set (dva kusy) můžete dostat i 140 000 Kč.
• Pak je tu stolek „Pavouk“ s označením H-259. Ten má ořechovou dýhu a s přehledem za něj dostanete 18 000 Kč.
• Ale pojďme na ty dražší kousky. Tam patří především jídelní sestavy. Pokud máte doma komplet z dubu nebo ořechu od této značky, začínají ceny na 200 000 Kč. Vrcholem pak jsou kousky od Gočára nebo Kotěry. Právě za ně můžete získat až 750 000 Kč.

Nevkus nebo skvělá investice?

Po Expu 58 v Bruselu se do českých domácností dostal nábytek v pastelových barvách s šikmými nožkami. Třeba komody v tomto stylu od Jiřího Jiroutky měly barevné šuplíky a řadily se k nevkusu panelákových bytů. Jenže dnes jedna taková skříňka stojí i 30 000 Kč. Pokud je v nějaké specifické barevné variantě, dá se prodat v zahraničí i za 100 000 Kč. Taková stěna na chalupě od Jitony vám tak zaplatí slušné auto.

Proč mají tyto kusy takovou cenu?

No, možná si myslíte, že je to nostalgií nebo nedostatkem, pravda je však mnohem prozaičtější. Jde o materiál a tím i o kvalitu. Starý nábytek byl z masivního dřeva, a ne dřevotřísky, která nezvládne ani stěhování. Tradiční nábytek byl vyráběn tak, aby i s minimální údržbou vydržel aspoň sto let. Ten dnešní? Já osobně měním obývák co 10 let.

Zdá se vám, že je váš nábytek příliš zašlý a polstrování potrhané? Nevěšte hlavu, jsou sběratelé, kteří vyhledávají tuhle autenticitu a sami si pak nábytek nechají zrenovovat.

Jak poznat, že i vy máte doma nebo u babičky poklad?

Než se rozhodnete nějaký nábytek odvézt na sběrný dvůr, pořádně si ho prohlédněte. Některé detaily vám napoví. Podívejte se, zda je nábytek vybaven štítky a zkuste si je zadat do vyhledávače. Já takhle zjistila, že obraz po prababičce v obýváku se prodává na aukcích za 30 000 Kč. Ale ještě si ho pár desítek let necháme v rodině.

Kromě štítků se můžete podívat i na konstrukci. Pokud je nábytek pospojován dřevěnými kolíky, a ne šrouby, je to dobré znamení.

Příběhy z posledních let nám ukazují, že pro spoustu starých věcí je tu vhodný kupec, který se nebojí za kvalitu zaplatit. Jen musíme vyhazovat věci s rozmyslem.

Zdroje: galeriefunkce.cz, forbes.cz, glamoutcabaret.cz