Tohle byl nejděsivější chlápek socialismu. Když promluvil, běhal nám mráz po zádech
Když se na stříbrném plátně objevila tvář Rudolfa Hrušínského v roli nelítostného ošetřovatele, mnohým divákům přeběhl mráz po zádech. V příběhu zasazeném do ponurého barokního kláštera se odehrává tragikomický boj o lidskou důstojnost proti mašinérii institucí.
„Dobří holubi se vracejí“, dnes už kultovní česká filmová klasika z konce osmdesátých let nám ukazuje, jak tenká může být hranice mezi autoritou a tyranií, zvláště v prostředí, kde jsou všichni na jedné lodi, nebo spíše v jedné kleci.
Sadistický puntičkář s notýskem v ruce
Hrušínského Masák je učebnicový příklad nenápadného lumpa, který když dostane trochu moci, změní se v pořádného tyrana. Celý den se producíruje po chodbách s notýskem a tužkou, zapisuje si prohřešky a s potěšením rozdává černé body. A právě takový úředníček s razítkem nahání mnohdy větší hrůzu než nějaký řvoucí despota. Protože proti jeho systému zkrátka není obrany.
Masák je člověk posedlý řádem a kontrolou. Jeho metody léčby alkoholismu jsou postavené na ponižování a neustálém připomínání, že pacienti jsou méněcenní. V klenutých chodbách někdejšího kláštera v Želivě, kde se film natáčel, probouzí Hrušínského Masák strach i v divácích.
Co je na tom Masákovi vlastně nejvíc k vzteku?
Že vypadá tak nevinně! Hrušínský ho hraje jako pečlivě učesaného úředníčka, kterého byste klidně mohli potkat na poště. Navenek slušňák jak ze škatulky, ale vevnitř? Pořádný prevít, který si libuje v utrpení chudáků, co mu padli do rukou.
Na ČSFD to jeden divák napsal naprosto přesně: „Když Hrušínský říká své ‚uděluji Vám tři černé body‘, přebíhá mráz po zádech asi nejen mně.“ No jasně, nejhorší je, jak klidně a bez emocí to říká, jako by vám jen sděloval, kolik je hodin. A přitom vám právě oznámil, že si v léčebně pobudete o pár týdnů déle.
Další fanoušek dodává: „Další vynikající scénář Jaroslava Pecháčka. Kňažkova životní role. Vše je podáno velmi syrově a tím ‚kam-tam‘ je to opravdu o hodně složitější.“ To sedí dokonale, nic tu není černobílé, ani postava Masáka.
Masák vytvořil svůj vlastní malý totalitní režim
Jeho systém černých bodů a trestů byl geniálně jednoduchý, čím více bodů pacient nashromáždil, tím déle musel v léčebně zůstat. A kdo by chtěl prodlužovat pobyt v místě, kde je každý den utrpením? Tak se z Masáka stal všemocný vládce, proti kterému se nikdo neodvážil postavit, dokonce ani primář léčebny, kterého ztvárnil Josef Somr.
Film režiséra Dušana Kleina byl natočený ve skutečné protialkoholní léčebně, která sídlila v želivském klášteře. Díky tomu film na diváka působil o to silněji. Víte, kdo hrál v komparzu? Opravdoví pacienti z léčebny. To už samo o sobě dává filmu úplně jiný rozměr. A mimochodem, klášter v Želivě nemá zrovna růžovou minulost. V padesátých letech tam komunisti zavírali kněze a mnichy, co se jim nehodili do krámu.
Nový „Přelet nad kukaččím hnízdem“?
Mnozí recenzenti přirovnávají film k slavnému „Přeletu nad kukaččím hnízdem“. A podobnost tu skutečně je, jak v Přeletu, tak v „Dobrých holubech“ jde o střet mezi systémem a individualitou, mezi institucí a lidskou svobodou.
Je pozoruhodné, že film vznikl v roce 1988, tedy pouhý rok před pádem komunistického režimu. „Nemohl jsem uvěřit, že byl film natočen v roce 1988, protože takovou akumulaci politických narážek by člověk rozhodně před listopadem nečekal,“ píše jeden z dalších recenzentů.
Hrušínský to v roli Masáka rozbalil naplno, ale upřímně, kdy tento mistr svého řemesla nehrál skvěle? Tento velikán českého filmu dokázal ztvárnit nejrůznější postavy. V roli Masáka navázal na svou další legendární zápornou postavu, pana Kopfrkingla ze Spalovače mrtvol. I tam dokázal na první pohled vypadat jako normální člověk, uvnitř kterého se však ukrývala krutost, která diváky děsí dodnes.
Zdroje: idnes.cz, cs.wikipedia.org, csfd.cz
