Byla krásná jako sen, ale stala se z ní ošklivá ježibaba. I drak by si to radši rozmyslel a dal si dietu
Představte si, že natáčíte pohádku a praskne pod vámi větev a spolu s kolegyní žuchnete rovnou do ledové vody. Nebo si zkuste navléknout tak děsivé dlouhé nehty, že na toaletu můžete jen dvakrát denně, před natáčením a po něm.
Přesně takové historky provázely vznik jedné z nejúspěšnějších českých pohádek, která později ovládla festivaly v Chicagu i Bruselu. A to všechno díky dvojici čarodějnic, u kterých by i ostřílený drak zvažoval, zda raději nezmizet za nejbližším kopcem.
Čarodějnické duo, které bralo dech
Troufám si tvrdit, že málokterý herecký pár dokázal v pohádkové tvorbě vytvořit tak působivé záporné postavy jako Helena Růžičková s Yvettou Blanarovičovou v rolích čarodějnic z Černých lesů. Právě tyto dvě dámy se v pohádce režiséra Zdeňka Trošky „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“ z roku 1987 proměnily v bytosti, při jejichž pohledu by i otrlý drak zvažoval, zda se raději nevydat cestou přísné diety. Ve skutečnosti to však byly velmi krásné herečky a maskéři z nich dokázali udělat ošklivé ježibaby. Klobouk dolů!
Růžičková v roli starší čarodějnice byla údajně během scén okupována potkany, kteří jí údajně vlezli dokonce i do výstřihu. Natáčení ale kvůli tomu nezastavila a statečně pokračovala, aby nepokazila záběr. Líčení obou dam navíc trvalo každý den dvě hodiny a Helena si po odlíčení nemohla kvůli opuchnutí ani sáhnout na vlastní tvář. Mladší čarodějnice Černava v podání Blanarovičové byla neméně působivá.
Princezna na věži a švec ve vzduchu
„Pokud jde o Zdeňka Trošku, stává se pomalu tradicí, že se tady nikdy se zdejší většinou neshodnu. Nemyslím si, že to bylo Troškovo vrcholné dílo především z technických důvodů,“ píše v recenzi jeden z uživatelů ČSFD a pokračuje: „Nepochopil jsem, co měly znamenat ty záběry proti ostrému světlu – nejen že to není příjemné pro oči, ale ještě není skoro nic vidět.“
Navzdory těmto výtkám se pohádka zapsala do srdcí mnoha diváků, kterým se příběh o princezně, na kterou byla uvržena kletba zlou čarodějnicí, zalíbil. Král, v podání Lubora Tokoše, se snažil zabránit naplnění této věštby tím, že svou dceru zavřel do vysoké věže. A jako v každé správné pohádce, i tady se objevil hrdina, obyčejný švec Jíra. Ten si místo statného koně nebo kouzelného meče vyrobil vlastní křídla a k princezně jednoduše doletěl. Zajímavostí je, že Jírova křídla byla vyrobena podle skutečného nákresu, který vytvořil koncem 15. století umělec Leonardo da Vinci.
Natáčení leteckých scén bylo samozřejmě oříškem. Štáb musel kombinovat záběry ze studia, práci s jeřábem v přírodě a pro některé vzdálenější pohledy dokonce vyrobili čtyřiceticentimetrovou loutku Jíry, která za něj zvládla ty nejodvážnější vzdušné kousky.
Za princeznovskou korunkou se skrývaly skutečné slzy
Michaela Kuklová, která ztvárnila princeznu Jasněnku, si z natáčení odnesla kromě krásných vzpomínek i několik bolestivých suvenýrů. Při natáčení scén s čarodějnicemi utrpěla modřiny v obličeji, a dokonce rozseknutou pusu, když ji Helena Růžičková mlátila střevícem. V jiné scéně, kdy Černava shodila Jasněnku ze schodů, Kuklová tak nešťastně spadla, že zalehla jednu z krys používaných při natáčení.
Zlé čarodějnice v plné parádě
Vraťme se ale k našim čarodějnicím. Řeč je o klasických pohádkových záporačkách, které jsou chamtivé a sobecké. Celý příběh se točí kolem jejich snahy překazit štěstí hlavním hrdinům. Vše začíná, když čarodějnice z Černých lesů zabije a upeče zlatého kohouta patřícího Sluneční paní. Tím způsobí, že slunce nevyjde na oblohu. Král spor rozsoudí ve prospěch Sluneční paní, což rozzuří čarodějnici natolik, že princezně předpoví sňatek s usmoleným ševcem.
Film „O princezně Jasněnce a létajícím ševci“ si získal uznání nejen u domácích diváků, ale i na mezinárodních festivalech. Troška tak světu ukázal, že dokáže natočit film, který bude populární nejen u nás. Co se týká natáčení, štáb nezůstal zavřený v ateliérech, ale vydal se na cesty po českých památkách. Kamery zachytily majestátní hrad Bouzov, tajuplný Frýdštejn i fotogenické zámky Vítkovec a Průhonice.
Zdroje: csfd.cz, cs.wikipedia.org, filmovyprehled.cz
