Slováci točí pohádky mnohem lépe než my. Češi nechápou, že naše Popelka se může jít rovnou zahrabat
A už jsme zase u pohádek. V poslední době jsme jich všichni asi viděli hodně – Velikonoční svátky, Svátek práce a s tím spousta volna a odpočinkových televizních pořadů.
A viděli jsme celou řadu pohádek českých, slovenských i československých. To člověka přivádí k zamyšlení nad tím, jaký rozdíl mezi těmito pohádkami je. České i slovenské pohádky mají své vlastní charakteristické rysy a také přístupy k umělecké tvorbě tohoto žánru. Obě země mají v pohádkách bohatou tradici a filmaři často spolupracují na společných projektech. Například pohádka Když draka bolí hlava, která je česko-slovenským projektem, kombinuje prvky, které jsou v kinematografii i v běžném životě typické pro oba národy.
České pohádky: tradice, humor a nadčasovost
České pohádky ve většině případů kladou důraz na klasické pohádkové prvky, jako jsou princezny, draci, čerti a kouzelné předměty. U nás se hodně dbá na tradiční kulisy i kostýmy. Velmi často české pohádky obsahují humor a ironii. Tak, jak je to našemu národu blízké a přirozené. Tyto prvky je činí přístupnějšími pro širší publikum. Když se mohou u pohádek lidé od srdce zasmát, to se na ně pak dívají nejen děti, ale i rodiče. A když je ještě pohádka skvěle obsazena, pak to je pastva nejen pro oči, ale také pro duši.
Jako příklad si můžeme uvést pohádky Tři oříšky pro Popelku, Tajemství staré bambitky, která je velice nadčasová, S čerty nejsou žerty, Anděl Páně, Jak se budí princezny, Šíleně smutná princezna – to jsou pohádky u nichž přejete dobru, aby zvítězilo nad zlem, ale přitom se u jejich sledování celou dobu chechtáte. Ne všem se však líbí. Jeden z komentujících v diskuzi na téma „slovenské pohádky“ zmínil, že naše Popelka se může jít rovnou zahrabat. Jakou konkrétní Popelku myslel a proč byl komentář tak přemrštěný, jsme se už bohužel nedozvěděli…
Slovenské pohádky – to je folklór, poezie a hloubka
Slovenští tvůrci kladou velký důraz na lidové tradice. Pohádky mívají hlubší morální poselství a velmi často je do nich zakomponován venkovský život a překrásná slovenská příroda. Třeba pohádkový film Perinbaba režiséra Juraje Jakubiska kombinuje pohádkové prvky a filozofická témata. Tento snímek vznikal v koprodukci více zemí; však také Perinbabu hraje italská herečka Giulietta Masina, a roli Jakuba ztvárnil Němec Tobias Hoesl. I přesto je z pohádky slovenský kraj a jeho tradice cítit v každém záběru.
Tahle pohádka o kouzelné babičce z hor, která má schopnost přivolat sníh, patří na Slovensku k nejpopulárnějším, stala se doslova kultovním snímkem. Perinbaba vychovává od malička nebojácného Jakuba, který se zamiluje do krásné Alžbětky a vydá se za ní. Jenže na této cestě na něj číhá lidská závist, zlomyslnost a chamtivost. A také smrtka, které se říká Zubatá.
Slovenské pohádky jsou vnímány jako velmi poetické, s důrazem na vizuální stránku – v tomto smyslu zaznamenaly vysoké hodnocení pohádky Čarovné jablko nebo Mahuliena, zlatá panna.
Pohádky jako kulturní dědictví
Pohádky jsou po celá staletí důležitou součástí lidové slovesnosti. Často sloužily jako prostředek k uchovávání tradic, historických událostí i morálních hodnot. Pohádky jsou tedy nejen líbivými příběhy, ale také důležitým kulturním dědictvím, které spojuje minulost s přítomností.
Historický kontext českých a slovenských pohádek, dříve československých, odráží kulturní vývoj obou národů. V Čechách mají pohádky hluboké kořeny v národním obrození. Nejdůležitějšími sběrateli a tvůrci pohádek byli Božena Němcová a Karel Jaromír Erben. Na uchování slovenské lidové slovesnosti měl zásadní vliv sběratel slovenských pohádek a pověstí Pavel Dobšinský.
Posuzovat, čí pohádky jsou lepší, přísluší literárním a filmařským odborníkům. A také každému z vás. Je to věc osobního vkusu. Obě země si však zaslouží uznání za svůj přínos k pohádkovému žánru. Kdysi s touto tvorbou dobře začaly a stále pozitivně oslovují nové a nové generace diváků. A není divu – vždyť základem českých i slovenských pohádek jsou pohádky a pověsti slovanské.
Zdroje: Refresher, PrimaPohádky, autorský text