Cizinci nechápou, co se nám na tomhle filmu líbilo. Češi nad 50 let ho ale milují dodnes

Tenhle film byl za socialismu opravdovým hitem. Běžně plnil kina a přitahoval lidi k televizním zařízením. Tahle témata v dobovém Československu jednoduše frčela. Dneska by se na tenhle film však podíval jenom odvážlivec nebo někdo, kdo se hodně nudí. Co lidi na téhle oslavě socialismu tehdy tak bralo? To je dobrá otázka většiny cizinců, na kterou se pokusíme odpovědět. Pojďte se s námi podívat, proč tenhle film nezestárl úplně dobře.

Píše se rok 1976 a v kinosálech a následně televizích je uvedena nová česká komedie Parta hic, která vypráví příběh o partě horníků. Ti mají překonat na první pohled nepřekonatelný úkol, což je hlavním konfliktem celého problému. Navíc, když se jim to záhadný způsobem téměř povede. Lidé ve své době tenhle film milovali.

Typický dobový humor, oslava socialismu, ale i stmelená parta rebelských horníků. To byla ta hlavní lákadla tohoto československého snímku. Ale dnes? Když si to někdo pustí, tak se akorát tak směje a kroutí hlavou na tím, co dříve lidé sledovali. Pojďme si to ale trochu rozebrat.

Proč byla Parta hic hitem?

Je možná trochu s podivem, že byla v roce 1976 tahle socialistická komedie tak oblíbená. Na druhou stranu jsou v ní odrážené dobové hodnoty, ve kterých lidé prostě žili. Středobodem filmu je v zásadě jednoduchá, ale nápaditá, myšlenka na příběh o hornících, kteří mají za úkol pravidelně pít mléko, coby součást výzkumu jednoho lékaře. Na první pohled zábavná podívaná, která neurazí a může snad jenom pobavit. A do jisté míry to také dělá. Josef Dvořák a Vladimír Menšík umí pobavit a zaujmout.

Humor je ve filmu přítomný taky a Regina Rázlová v roli energické doktorky hraje skvěle. Celkově navíc táhlo zasazení filmu, které bylo částečně exotické, ale zároveň odráželo každodenní šedou realitu socialistického života. Film měl dříve prostě jiný efekt, než má dnes. Pokud si totiž odmyslíte dobovou atmosféru, nedostatek filmové konkurence a jinou každodenní realitu. No, moc vám toho nezbyde.

Socialistický kýč v plné parádě

To je možná i ten hlavní důvod toho, proč Parta hic dneska už jednoduše nefunguje a příliš mnoho lidí neosloví. Přeci jenom je tento film prvotřídní socialistický kýč. Je plný stereotypních a typických situací, postav a téměř vše má ve filmu propagandistický nádech. Každá scéna jako by na vás dýchla oslavami práce a dobového režimu. To se samozřejmě film snaží vyvažovat humorem a nějakými vtipnými scénkami.

Bohužel se ale při jeho sledování divák nedokáže ubránit pocitu toho, že herci nejedou ani na půl plynu. Všudypřítomné stranické hlášky o zdraví, kolektivu a společnosti navíc z dnešního pohledu působí více než směšně. Co se týče kostýmu a natáčecích lokací? Ty bychom asi nemohli tehdejší filmové tvorbě z dnešního pohledu asi tolik zazlívat. Pokud to ale srovnáte s jinými snímky, které v té době vznikly, není o čem diskutovat a musíte se na tom taktéž pousmát. Dříve film možná jako komedie fungoval. Dneska je to spíše muzejní exponát a ještě k tomu nepříliš povedený.

Herci, co film zachraňovali

Hlavním lákadlem celého filmu je jeho hvězdné obsazení. Komediální skvadra herců je naprosto skvělá. A není pochyb, že kdyby se takováto partička sešla pod jiným vedením nebo nejlépe v úplně jiné době, měl by film potenciál přežít desítky ne-li stovky let. Ostatně nebyl by to první socialistický film, který by si udržel popularitu až dodnes. Všichni členové obsazení od Reginy Rázlové přes Petra Nárožného až po Josefy Kemra a Dvořáka jsou čestní členové pomyslného českého komediálního panteonu. Vladimír Menší navíc celému filmu dodal pro něj typickou laskavost a srdce. A přesně díky těmto hercům nabízí film i něco k zapamatování. Sice se postupem času začala Party hic sama v sobě utápět, ale byli to právě herci, co film drželi dlouhou dobu nad vodou.

Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, super.cz