Američané se podívali na náš kultovní film. Po 10 minutách ho označili za největší ostudu východního bloku
V socialistickém Československu se stály fronty na kdeco, povětšinou se navíc nejednalo o věci kdovíjaké kvality, ale tenhle film byl jenom pro smetánku. Tenhle sci-fi snímek byl navíc točen pro stranickou elitu, dneska byste ho nikomu asi nepustili ani za trest. Přehnaná propaganda by asi neuspěla ani v povinných školních projekcích.
V roce 1980 byla normalizace zrovna v plném proudu a československý film se nemohl pyšnit zrovna největší originalitou a nápadem. Z velké míry za to mohla právě cenzura, kterou na umělecká díla uvalila státní komunistická garnitura. Otakar Vávra si ale v tomto roce natočil jeden takový sci-fi snímek s názvem Temné slunce.
Ten se ihned ujal coby film pro tehdejší smetánku a promítal se zejména na soukromých akcích, kam byli zváni vrchní funkcionáři a papalášové. Ne snad, že by ho běžný smrtelník v té době nemohl vidět, ale tak nějak o něj příliš velký zájem nebyl. Přeci jenom přemíra propagandistických motivů ve filmu působila a už tehdy přehnaně, co pak pro dnešního diváka.
Proč byl tento film kdysi VIP záležitostí?
A kdy mluvíme o propagandě, tak myslíme opravdu silnou propagandu. Celý film je jí protknutý skrz na skrz. V podstatě se sice jedná o filmovou adaptaci románu Krakatit od Karla Čapka, ale jeho interpretace a následné zpracování je přinejmenším diskutabilní. Temné slunce vypráví příběh Prokopa, který bojuje proti zlým imperialistům, kteří chtějí využít jeho třaskavinu. Už z téhle krátké synopse je patrné, že úhel pohledu, který film nabízí, nebude úplně ideologicky nezabarvený.
Tehdejší komunistické straně však tento film hrál vyloženě do karet. Lepší příběh a zpracování nějakého sci-fi si ani nemohli přát. Film se rychle stal dílem, které se dávalo na odiv a promítalo se jako výdobytek filmového průmyslu na stranických srazech a jiných formách soukromých projekcí. Každý, kdo chtěl do vyšší stranické třídy patřit, musel tento film opěvovat. Běžný občan měl jednoduše smůlu.
Proč to u cizinců neprošlo?
Po pádu režimu se samozřejmě změnilo i vnímání filmových kvalit. Z pomyslného trezoru se uvolnil nespočet cenzurovaných a zakázaných filmů a na druhou stranu řada těchto propagandistických děl upadla v zapomnění. Dneska byste Temné slunce jenom těžko někomu prezentovali jako kvalitní filmový počin, který odráží dobové rysy československého filmu.
Nejenže se jednalo a značně ideologicky zabarvené dílo, ale dialogy, scény a obecně celá kvalita filmu, nestáli za moc. Ba naopak, dali by se i ve svém dobovém kontextu označit za špatné. Některé scény dokonce působí vyloženě parodicky.
Jako například hippies a americké bouráky v socialistickém prostředí, na nichž si „zmlsli“ právě Američané v komentářích pod videem z filmu na sociálních sítích a po 10 minutách ho označili za filmovou pomstu Východu – prý kvůli americkým autům uprostřed socialismu. Celý film navíc dle jejich hodnocení působí levně a trochu odbytě, někteří jej nazvali největší ostudou pro Čechy a Slováky. Jediné, na čem je vidět kus práce, je podle nich socialistická myšlenka, kterou měl film asi předávat.
Jak vypadalo socialistické sci-fi?
Temné slunce možná chtělo být původně nějaké zlomové sci-fi, které chtělo ohromit a zaujmout, nějak se mu ale žádná z těchto věcí nedaří. Přelomový nápad měl přeci jenom už v knihách Karel Čapek, tato pofidérní adaptace tudíž nepřinesla nic nového. Příběh inženýra Prokopa, který vynalezne výbušninu a bojuje o ni se zrádnými kapitalisty přeci jenom zní z dnešního pohledu trochu divně už takhle na papíře. Celý film trochu zlepšují herecké výkony Radoslava Brzobohatého a Magdy Vašáryové, přeci jenom ale měli svázané ruce scénářem a režií. S tím bohužel neudělá nic ani sebevětší herecký génius. Přeci jenom se můžete snažit opravdu hrát, ale levné efekty a vskutku křečovitě psané dialogy vaši snahu vždy zastíní.
Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, wikipedia.org
