My jsme tyto plyšové postavičky v roce 1981 milovali. Pro dnešní děti jsou to jen skřehotající chlupy v mikinách

Jako malé děti jsme u toho s nadšením seděli celé dopoledne. Dnešní děti by u toho nevydržely ani pět minut. My jsme to však milovali.

Všichni si jistě pamatujeme na období, kdy jsme chodili do školky. Pro většinu z nás to byla naprosto pohodová a bezstarostná část života. Naší jedinou starostí bylo to, na jakou pohádku se v televizi zrovna podíváme. Těšili jsme se, až se k ní usadíme a budeme moci nerušeně sledovat svůj oblíbený dětský pořad. Za našeho mládí moc pořadů v televizi nebylo, a tak jsme si nemohli úplně vybírat. Dnes už je to jiné. Tento pořad jsme jako malí sledovali rádi. Pamatujete si na něj?

Rána ve znamení pohádek

Jelikož jsme v týdnu vstávali do školky, nerušeným časem pro nás byly víkendy, hlavně pak neděle. Každé nedělní ráno jsme vstali a hned po tom, co jsme splnili své základní povinnosti, jsme s radostí spěchali usednout do křesla. Bylo nám jasné, že tam na nás bude čekat nějaký pořad pro děti. 

V dobách našeho dětství toho na výběr zas tolik nebylo. Na rozdíl od dnešního světa, kde děti mohou sledovat obsah napříč různými zařízeními a platformami. My jsme byli rádi, že je pro nás vyhrazený nějaký blok v televizi a sledovali jsme zkrátka to, co bylo. V neděli ráno to bylo zpravidla Studio Kamarád, u kterého jsme sedávali. 

Společnost nám dělali plyšoví kamarádi

U televize jsme většinou nebyli sami. Pokud nám nedělala společnost rodina, pak to byli plyšoví kamarádi. A to jak ve fyzické formě, tak v té digitální. Pořadem Studio Kamarád nás totiž provázely dvě hlavní plyšové postavy, kterými byli Jů a Hele. Často se v pořadu objevovaly také další plyšové postavy, jako třeba Muf. U televize s námi ale seděli i naši oblíbení plyšáci, které jsme museli mít vždycky u sebe. Pro dnešní děti jsou to však jen skřehotající chlupy v mikinách, což se můžeme dočíst z komentářů rodičů, jejichž děti koukat na naši klasiku odmítají. A to je škoda!

Inspiraci brali z Ameriky

Začátky tohoto pořadu sahají až do roku 1981. Pod názvem, jak ho známe dnes, se vysílal mezi lety 1981 až 1990. Poté následovala řada jiných názvů, jako třeba Jůhele neděle nebo Hřiště 7. Od začátku roku 2011 se však původní název vrátil a od té doby je to stále Studio Kamarád. 

Námět na tento pořad tvůrci čerpali z amerických televizních pořadů, které měly úspěch po celém světě. Primárně díky tomu, že se tvůrci pořadu snažili „o přístupnost nejmenším divákům a využíváním nejrůznějších loutek s hladkým či plyšovým povrchem,” doplňuje cs.wikipedia.org.

Na tohle jsme se těšili

Nedělní ráno a dopoledne patřilo nám. Pořad se totiž vysílal každou neděli od 8 hodin ráno a trval celé dvě hodiny. V rámci něj jsme se mohli těšit na pohádky, zábavné pořady, dětské seriály nebo rozhovory s hosty. Celým pořadem nás (v původní verzi) provázeli moderátoři Jiří Chalupa a Lenka Vavrinčíková. Pořad se kromě neděle vysílal i v úterý odpoledne. Jenže tento díl trval pouhých šedesát minut, a tak nedělní studio zůstalo naším nejoblíbenějším. 

Děti už to zas tolik nezajímá

Studio kamarád se vysílá dodnes, ale dnešní děti o něj nemají takový zájem, jako jsme měli my. Není tomu tak dávno, co pořad oslavil 40. narozeniny a dostal nálepku jednoho z nejdéle vysílaných pořadů České televize. I když jsme ho dříve milovali, pro dnešní děti už tak zajímavý není.

Dnešní svět je dynamický, rychlejší než dřív a přesně takový obsah jsou děti a mladí zvyklí konzumovat. Mají rádi, když je vše barevnější, humornější a rychlejší. Když pustíme v televizi pořad, na který jsme se dívali jako děti, hned od ní utečou. Raději si pustí na tabletu nebo telefonu něco svého, co je baví mnohem více. Proč také ne, když si mohou vybírat z nepřeberného množství pořadů a platforem, které mají k dispozici. 

Náš oblíbený pořad sice nebyl tak akční a barevný, ale má pro nás nostalgickou hodnotu. Milovali jsme ho jako děti a klidně bychom se na něj podívali i dnes. Doba je zkrátka rychlá a rychle se posouvá dopředu. Děti, které v ní vyrůstají, jsou na to zvyklé a snaží se jí přizpůsobit. Proto jim nemůžeme mít za zlé, že i oni mají své oblíbené pořady, které jsou jiné, než byly ty naše. Každý by zkrátka měl konzumovat takový obsah, který ho naplňuje a dělá mu radost. 

Zdroj: cs.wikipedia.org, ct24.ceskatelevize.cz, ceskatelevize.cz