Náš filmový klenot cizinci označili za učebnici pro psychopaty. My na něm vyrůstali
Pro nás klenot, pro zahraniční diváky často noční můra film pro psychopaty. Tvrdý a morbidní černý humor v té nejdokonalejší formě zní od nás. V zahraničí to vnímají spíše jako temnou hororovou jízdu, která nemá na západě obdoby. Tenhle film cizincům nahání husí kůži a není divu. Pojďte se podívat na skvost, který v roce 1968 natočil Juraj Herz a dobyl s ním svět. I když si možná představoval jiné přijetí.
Znalci českého filmu si už dozajista dali 1 + 1 dohromady a dopídili se toho, o jaký film jde. Ti, co nejsou v datech a režisérech tak zběhlí, se ale dost možná trefili taktéž. Jedná se totiž o Spalovače mrtvol. Ikonický film Juraje Herze z konce 60. let. Ten je u nás považován takřka za národní dědictví a jsme na něj všichni náležitě pyšní.
Tato adaptace románu Ladislav Fukse se nám už od školních let zarývá do paměti a posléze do duše. I když v zahraničí by se na nás možná dívali s podivem, kdybychom před nimi řekli, že se tento snímek promítá na středních školách v rámci vyučování. U nás na něj ale nedáme dopustit, jedná se o kultovní klasiku, kterou u nás zná snad každý. A i když je to poměrně náročný film, kdekdo se na něj rád podívá znovu. Pojďme se společně podívat, jak se z našeho československého filmového hitu stala v zahraniční podávaná pro psychopaty.
Proč Češi tento film milují?
Pro nás jako národ je tento film čistá láska. Ikonický příběh Karla Kopfrkingla a jeho rodiny je známý všem Čechům, kteří prošli nějakou formou literární nauky. Nejpozději od středních škol se probírá tvorba Ladislava Fukse a jeho vrstevníků. A především každý školák si rád zkrátí nebo nahradí povinnou četbu filmovým zpracováním. Následně samozřejmě díky nesporným kvalitám filmu dokáže brzy příběh Karla Kopfrkingla, který pracuje v krematoriu a pomalu začne propadat šílenství, odříkat u zkoušek z paměti, jako když bičem mrská. Za popularitou samozřejmě nestojí jenom školní osnovy a maturitní zkoušky, to je samozřejmě lehká nadsázka, ale už fakt, že je Spalovač mrtvol mezi studenty takto oblíbený, o něčem svědčí. Češi ale mají jednoduše tyto pološílené a silně atmosférické filmy rádi. A to jak režiséři a scénáristé, tak následně i samotní diváci.

Proč cizinci ve filmu vidí „učebnici pro psychopaty“
Zahraniční diváci ale často nejsou natolik otrlí jako běžný středoevropský filmový fanoušek. A vidí v podobných snímcích něco, co balancuje na hranici příčetnosti. Je samozřejmě pravda, že Spalovač mrtvol je opravdu působivě zpracován, především pak hlavní postava v podání Rudolfa Hrušínského, reakce jsou ale často přehnané. Pro klidnějšího západního diváka musí československý film konce 60. let představovat opravdu bránu do jiné dimenze. Precizní práce s kamerou a scénářem z podobných filmů jenom sálá a herecká genialita Hrušínského plus jeho vrstevníků je dodnes jen těžko dosažitelná. Pokud si vybavíte například vybrané scény, kde Karel postupně vraždí svoji rodinu, vstanou vám hrůzou vlasy na hlavě. A to jsme, jak už bylo zmíněno výše, na podobné věci z československého filmu poměrně dost zvyklí. Co pak zahraniční diváci?!
Co ho dělá tak výjimečným?
Přeci jenom by ale bylo trochu troufalé říct, že taková byla celá přednormalizační filmová tvorba v Československu. Spalovač mrtvol byl přeci jenom řadou věcí speciální a můžeme s klidným srdcem říct, že se jedná o film, který vznikne jenom jednou za život. Juraj Herz v tomto svém mistrovském díle opravdu skvěle skloubil horor, drama a trochu toho morbidního černého humoru.
Postupné vykreslování Karlova šílenství je navíc jedním z nejlepších charakterových vývojů v historii naší kinematografie. A scény, ve kterých vede monology o čistotě, navíc podtrhují, jak skvělý scénář a knižní předlohu k filmu měl a nahání tím divákovi husí kůži. Film navíc přesahuje do řady dalších dobových témat, která bez zbytečného protlačování umí správně vykreslit a poukázat na jejich problematiku. Pro nás je tenhle film jednoduše klenot, a to i bez ohledu na to, že jej cizinci mohou často brát jako prvoplánový horor.
Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, wikipedia.org