Za totáče byla symbolem chudoby a nedostatku. Dnes je o ni rvačka mezi smetánkou. Nechcete ji prodat?

I když se móda od doby socialismu naprosto změnila, některé trendy se po více než třiceti letech vrátily. A tak možná máte v šatníku či schované na půdě kousky, o které se nyní perou milionáři. 

Ve 20. a 30. letech hrála na našem území hlavní roli elegance. Ženy se vlivem emancipace začaly více uvolňovat. Ve společnosti se začaly objevovat kratší sukně, ale také klobouky, rukavičky nebo dlouhé náhrdelníky. Muži nosili tvídové obleky a o slovo se začaly hlásit i méně formální oděvy. 

Každé období má svou typickou módu 

Během druhé světové války byla móda doslova na druhé koleji. To, co lidé měli na sobě, bylo druhořadé. Ženy se snažily být co nejvíce praktické. I tak chtěly, aby jim to slušelo. Přešívaly si staré šaty a používaly všechny možné látky, které byly k dispozici. I z mála mnohdy dokázaly udělat nádherné modely. 

I přesto, že se v 80. a 90. letech minulého století republika konečně vzpamatovala z nedostatku materiálu, který zapříčinila válka, ani toto období nebylo pro módu příliš jednoduché. Negativní vliv měl nedostatek západního zboží. Pokud se chtěl člověk oblékat originálně, musel si obvykle oblečení ušít sám. Mezi běžnou módu tehdejší společnosti patřily plísňové džíny, dederonové šaty či tesilové kalhoty. O slovo se v 80. letech přihlásily také teplákovky. 

Tento kus oblečení nosil téměř každý 

V 50. – 80. letech byla teplákovka považována za dostupné a levné oblečení, které doma nosil prakticky každý. Oblíbili si ji jak malé děti, tak i dělníci či důchodci. Pro svou oblibu a časté nošení si získala přezdívku „uniforma panelákového víkendu“. Lidé ji o víkendech téměř nesundali. Nosili ji během jakýchkoliv domácích prací i při odpočinku na sedačce. Postupem času se nakonec stala oblečením, které bylo považováno za nevkus za pár korun. Spojována byla s veksláky i členy podsvětí nebo takzvanými máničkami. 

V dnešní době ji lze koupit za desetitisíce 

V dnešní době jsou teplákovky běžnou součástí našich šatníků. Vyrábějí je různé značky. A tak se stávají i kusem oblečení, které se objevuje na přehlídkách věhlasných značek a návrhářů. Takové kusy přitom stojí i několik desítek tisíc korun. Lidé, kteří nemají hluboko do kapsy, se o ně doslova perou. Pokud tedy najdete i vy v šatníku nějaký skvost z minulého století, můžete na něm utržit slušnou částku. 

Zavzpomínat můžete i v československých filmech 

Ikonické sportovní soupravy, které byly typické pro socialismus, zahlédnete například ve filmu Discopříběh. Tento československý muzikál byl natočen v roce 1987. Celý film je doprovázen písněmi Michala Davida. Ty v tehdejší době byly nedílnou součástí zábavy dospívajících. Na klasické teplákovky narazíte i ve filmu zachycujícím normalizační Československo Občanský průkaz.