Nejabsurdnější film socialismu: Tohle měli pouštět jen jako trest za pozdní příchod na chmelovou brigádu
Dalo by se říci, že československá ani česká kinematografie se nemá za co stydět. Je ovšem jasné, že při takovém množství snímků, které byly za dobu trvání filmu jako nezávislé umělecké formy natočeny, se některý z nich nepovede. Anebo alespoň ne tak, aby zaujal všechny.
Film je neuvěřitelný audiovizuální technický zázrak, jehož dějiny se počítají od doby, kdy byl v Paříži předveden kinematograf bratří Lumièrů, a to v roce 1895. Za první krátký dějový film je považován jejich snímek Pokropený kropič, což byla vlastně první groteska. Přeskočme výčet nezbytných vynálezů, které zrození kinematografie předcházely, němý film i první filmová produkční studia. Možná si jen připomeňme, že první komerční promítání proběhlo na newyorské Broadway. Návštěvníci zaplatili 25 centů za vstupné. Usadili se v salónu, kde bylo ve dvou řadách umístěno po pěti kinetoskopech. To se odehrálo v dubnu 1894.
Film v Čechách
U nás se první filmová projekce konala v Karlových Varech poměrně brzy, a to v roce 1896. S filmovým uměním u nás je neodmyslitelně spojen filmař Jan Kříženecký, jenž byl vlastně zakladatelem filmování v Čechách. V roce 1898 se v Praze konala Světová výstava, na níž se filmy promítaly. Kříženecký zakoupil kinematografické přístroje a sám zaplatil kopie různých zahraničních filmů. K českým průkopníkům kinematografie patří rovněž Viktor Ponrepo. Jeho vlastní jméno bylo Dismas Šlambor a ten byl od roku 1907 majitelem prvního stálého kina v Praze, v domě U Modré štiky v Karlově ulici.
Film v Československu
Po vzniku Československa, tedy jak se též říká v První republice, teprve došlo k rozmachu filmového průmyslu. První výrobci filmů však museli jezdit točit do vídeňských nebo berlínských ateliérů, protože na vlastní filmové ateliéry nebylo po první světové válce dost peněz. V roce 1921 však Miloš Havel spojil některé distribuční společnosti a vytvořil akciovku A-B. To byl počátek systematičtější filmové tvorby.
Protože Československo existovalo přes sedmdesát let, bylo také natočeno mnoho filmů různých žánrů. A z nich celá řada i v koprodukci s jinými zeměmi. Zejména pak ve třicátých letech se kinematografie u nás probudila k životu. Producenti se snažili uspět na mezinárodní scéně a předvést, že československý film je hodný mezinárodních soutěží. Do povědomí diváků i filmových kritiků se v těch dobách pozitivně zapsal režisér Martin Frič. I když natočil několik dramatických filmů, soustředil se hlavně na veselohry. Hned na počátku zvukové éry se do nich opřel a vznikly filmy s Burianem, Oldřichem Novým, Jaroslavem Marvanem, Pivcem, Peškem a celou plejádou geniálních herců té doby. Vzpomeňme třeba na snímky Kristián, Eva tropí hlouposti, Roztomilý člověk, Katakomby, Ducháček to zařídí, Anton Špelec, ostrostřelec, Přednosta stanice, Hotel Modrá hvězda, na které se mnozí z nás dívají dodnes a královsky se při nich baví.
Nepovedené československé filmy
Těch bylo zcela určitě víc. Není ani možné, aby všechno to, co bylo natočeno, diváky oslovilo. Některé filmy se sice do kin dostaly, ale záhy byly pro nezájem diváctva staženy.
Za jeden z nejvíc kritizovaných československých filmů je považován snímek z roku 1973. Jmenuje se Hroch a režíroval ho Karel Steklý. Údajně byl film žánrově zamýšlen jako politická satira, která odráží události Pražského jara, ale něco se nepodařilo. Těžko říci, kde se stala chyba. Zda samotné zpracování bylo tak nešťastné, že se film stal terčem kritiky. Anebo v té době neměli diváci na něco podobného chuť.
Je dost možné, že režisér Karel Steklý se chtěl přizpůsobit normalizačním požadavkům a pokusil se dění v roce 1968 v naší zemi satirizovat. Ovšem velmi nešťastně a nepodařeně. Na ČSFD sklidil snímek tak ostrou diváckou kritiku, že ani snad horší být nemůže. Někteří recenzenti filmu udělili pouhá 3 %. To zní jako varování: „tento film by neměl vidět vůbec nikdo, ani jako kuriozitu.“ Film je diváckou obcí považován za nesmyslný, chaotický, nezábavný, zkrátka trapnost nad trapnost. A to je dost mírně řečeno. A přitom ve snímku účinkovali herci jako Skopeček, Homola, Matyáš, Hlinomaz, Větrovec, s nimiž byla na plátně či obrazovce vždycky sranda. Někteří diváci vtipkují, že by měl být tento snímek vysílán za socialismu za trest – třeba za pozdní příchod na chmelovou brigádu. Co si o tom myslíte vy? Byl opravdu tak strašný?
Zdroje: Wikipedia, Refresher, ČSFD
