Nejděsivější film socialismu byl v roce 1985 původně natočen pro děti. Dodnes z něj ale leze mráz po zádech

Slovenský režisér s bujnou fantazií v polovině osmdesátých let dal dokupy snímek, který jedna skupina diváků miluje, té druhé přijde až moc děsivý. Na filmu spolupracovaly čtyři různé země a hlavní roli ztvárnila manželka jednoho z největších filmových géniů všech dob.

Komedianti putují zasněženou krajinou a jejich skupinu zasáhne lavina. Malého chlapce v sáňkách, které se řítí ze svahu, zachrání před zubatou pohádková bytost. Ta ho vezme do svého magického příbytku, kde mu nabídne nový domov a zajímavé zaměstnání, může jí totiž pomáhat vyrábět sníh. Možná už tušíte, o který film jde. 

Pohádka, která udrží vaši pozornost

Jakubiskova „Perinbaba“ je filmem, ve kterém je jednou z hlavních postav Zubatá. Ta má dvě podoby, mladou a starou, obě děsivé, avšak každá svým způsobem. Mladá Zubatá (Eva Horká) s ryšavou parukou a blyštivou protézou na zuby a stará Zubatá (Valerie Kaplanová) s kosou a pohledem, který vás probodne skrz naskrz. To, jak bude smrtce fungovat kosa, před natáčením dokonce vyzkoušel sám režisér.

Vzpomínáte si na scénu, kdy je Jakub odsouzen k trestu smrti? Nebo na závěrečné utonutí macechy a její dcery v bažině? Tohle nejsou zrovna pohádkové motivy, ale přesto si „Perinbaba“ získala spoustu věrných fanoušků.

„Rozprávka aká má byť: drsná, ponurá a hororová. Jakubisko za svoj život stvoril niekoľko pozoruhodných diel, ale nejeden raz predstavuje jeho achillovu pätu slabosť pre impozantné stopáže. Intenzita legendárnej Perinbaby je aj práve v tom, že netrvá ani hodinu a pol. Takže všetko odsýpa, výprava je neopísateľná, herecké výkony magické, dialógy hladia dušu,“ zhodnotil jeden z uživatelů ČSFD.

Film vznikal pod taktovkou několika zemí

Perinbaba vznikla jako společné dílo čtyř zemí. U kormidla stálo Československo, ale přiložili ruku k dílu i Němci, Rakušané a Italové. To byl také důvod, proč si v hlavní roli zahrála Giulietta Masina, italská hvězda a žena režiséra Felliniho.

Jak se vlastně Masina do filmu dostala? Na přímluvu samotného Felliniho, který byl Jakubiskovým přítelem. A i když byla Masina v té době již zkušenou herečkou, její návrat před kameru v Perinbabě přišel po dlouhých šestnácti letech herecké pauzy. Proto i jednoduché scény musela natáčet až na osmý pokus. Při natáčení v Dobšinské ledové jeskyni museli Masinu vynášet nahoru horští nosiči. Raději vynechala i oběd, než aby třístovku schodů zdolávala opakovaně. 

Jakubiskův mistrovský tah

V rozhovorech po letech Jakubisko prozradil, jak si užíval svobodu, kterou mu pohádkový žánr nabízel pro jeho výtvarné nápady. A musím říct, že to na výsledku fakt vidíte. „Perinbaba“ není žádnou průměrnou pohádkou ze socialistické produkce, ale napínavým dílem se vším všudy.

Docela mě rozesmálo, jak moc se slovenský režisér odvázal od původní pohádky. Když film dorazil do Německa, tamní příznivci bratří Grimmů byli v šoku. Mysleli si, že Jakubisko někde vyštrachal neznámou verzi jejich „Paní Zimy“. Ten jim pak musel vysvětlit, že se sice u Paní Zimy inspiroval, ale jinak si většinu děje vycucal z prstu.

A ještě jeden detail pro filmové fajnšmekry. Všichni hlavní herci ve filmu mluví jinými hlasy. Dabéři odvedli tak dobrou práci, že se Italové po zhlédnutí filmu domnívali, že se Masina naučila slovensky tak dobře, jako by byla rodilý mluvčí. Přitom šlo samozřejmě o perfektní dabing.

„Perinbaba“ si vysloužila pěknou řádku ocenění. Na festivalu v Mariánských Lázních získala cenu za výtvarnou stránku, uspěla v Buenos Aires i Benátkách. Takže až budete mít chuť na film, který vás trochu vyděsí a zároveň na chvilku vezme do jiného světa, sáhněte po „Perinbabě“. 

Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, dvojka.rozhlas.cz